Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Fibrinogen je jedním ze tří hlavních typů proteinů obsažených v krevní plazmě. Fibrinogen má nezastupitelnou úlohu v procesu srážení krve. Působením trombinu (jeden z koagulačních faktorů) vzniká z fibrinogenu fibrin.

Fibrinolytika jsou léky urychlující proces fibrinolýzy. Fibrinolytika zasahují do procesu rozpouštění krevní sraženiny (trombu) tím, že aktivují přeměnu plazminogenu na plazmin. Fibrinolytika se podávají např. při infarktu myokardu či plicní embolii.

Fibrinolýza znamená proces rozpouštění fibrinové sraženiny uvnitř lidského těla. Rozhodující roli v tomto procesu hraje enzym označovaný jako plazmin, který se v krevní plazmě za normálních okolností vyskytuje v neaktivní formě – jako tzv. plazminogen. Fibrinolýzu lze urychlit podáním léků, tzv. fibrinolytik.

Plicní fibróza je patologický stav, který se vyznačuje postupným přibýváním jizevnaté tkáně v plicích. Mezi nejčastější příznaky se řadí dušnost, suchý kašel, únava, hubnutí a paličkovité prsty. Viz také plíce, idiopatická plicní fibróza.

Fibrin je protein, který tvoří základ krevní sraženiny v poraněném místě. Fibrin vzniká z fibrinogenu působením trombinu (jeden z koagulačních faktorů).

Cystická fibróza neboli CF (zkratka pochází z anglického názvu cystic fibrosis) je dědičné onemocnění, které se projevuje usazováním hlenu v plicích, ve slinivce břišní a v játrech, a následnými chronickými infekcemi. Příčinu onemocnění v současné době nelze vyléčit, je pouze možné zmírnit jeho příznaky. Lidé s cystickou fibrózou se dožívají v průměru 35 let.

Fibrilace komor je jedna z nejnebezpečnějších arytmií a pacienta přímo ohrožuje na životě. Při fibrilaci komor dochází k úplné ztrátě rytmických a organizovaných stahů srdce. Srdeční svalovina se sice stahuje, ale naprosto chaoticky, takže srdce zcela ztrácí schopnost čerpat krev do těla. Není-li pacientovi okamžitě poskytnuta odborná lékařská pomoc, fibrilace komor končí náhlou srdeční smrtí. Viz také fibrilace, fibrilace síní.

Fibroadenom je nezhoubný (benigní) nádor, který se nejčastěji tvoří v prsu a je tvořen vazivovou tkání a žlázovým epitelem. Fibroadenom je obvykle nebolestivý. Nejčastěji jej lze nahmatat jako tvrdou, kulatou bulku s hladkým, dobře ohraničeným okrajem, která se snadno pohybuje pod kůží prsu. Fibroadenomy mohou zmizet samy, jen v některých případech je nutné jejich odstranění. Po menopauze se často zmenšují. Fibroadenomy jsou nejčastějším typem nezhoubného nádoru prsu. Mohou se objevit v každém věku, ale častěji se vyskytují u mladších žen. Většina fibroadenomů nezvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu. Viz také adenom.

Fibromyalgie je porucha, která se vyznačuje zejména bolestivostí svalů v celém těle, ale také poruchami spánku a zvýšenou unavitelností. Obtíže se zhoršují v chladném prostředí a při stresu. Příčina fibromyalgie není známa. Viz také primární chronická bolest.

Fibrózní papula je neškodný kožní útvar, který se může objevit na obličeji (nejčastěji na nose), obvykle v dospělosti. Fibrózní papula mívá nejčastěji průměr 1–5 mm, může mít stejnou barvu jako okolní kůže nebo může být načervenalá. Jedná se o nezhoubný (benigní) výrůstek, který není potřeba nijak odstraňovat. Obrázek: Fibrózní papula nosu. (Zdroj: By M. Sand, D. Sand, C. Thrandorf, V. Paech, P. Altmeyer, F. G. Bechara - M. Sand, D. Sand, C. Thrandorf, V. Paech, P. Altmeyer, F. G. Bechara: Cutaneous lesions of the nose. In: Head & face medicine Band 6, 2010, S. 7, ISSN 1746-160X. doi:10.1186/1746-160X-6-7. PMID 20525327. (Review). Open Access, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15549820) Viz také fibrózní, papula.