Národní kardiologický informační systém

Hlavními úkoly a výzvami pro datovou základnu Národního kardiovaskulárního plánu jsou zejména:

• Posílení elektronizace a interoperability dílčích sběrů dat, zavedení standardizovaného e-záznamu o diagnostice a léčbě kardiovaskulárních onemocnění, standardizace exportů nemocničních informačních systémů.
• Plná elektronizace sběru dat Národního kardiologického registru včetně napojení hlášení z laboratorního segmentu v reálném čase. 
• Dobudování prediktivní nadstavby nad plošnými dílčími registry s cílem posílit predikce v oblasti ekonomických a personálních potřeb, dopadu nových technologií a léků.
• Dobudovat komplexní informační systém pro mapování trajektorií pacientů v systému zdravotních služeb, identifikace žádoucích a nežádoucích trajektorií a vyhodnocování opatření pro zlepšení stavu.
• Dobudovat komplexní informační systém pro plánování a hodnocení péče v závěru života pacientů.
• Posílit publikaci komplexních indikátorů dostupnosti a kvality péče.
• Implementovat koncepci otevřených dat v kardiologii.

Cílem Národního kardiologického informačního systému je maximálně vytěžit již existující zdroje dat a minimalizovat administrativní zátěž pro poskytovatele zdravotních služeb a odborný zdravotnický personál. Národní kardiologický informační systém tak vzniká na základě vícezdrojové integrace dat, která pokrývají všechny zásadní dimenze hodnocení a segmenty kardiologické péče:

• Primární a sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění
• Hodnocení léčebné zátěže poskytovatelů
• Detailní hodnocení akutní lůžkové péče s důrazem na specializovanou a vysoce specializovanou péči
• Zvláštní důraz na péči o dětské pacienty s kardiovaskulárním onemocněním
• Zvláštní důraz na hodnocení péče v závěru života pacientů s kardiovaskulárním onemocněním
• Ukazatele dostupnosti, výsledků a kvality péče
• a další

Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž jsou shromažďovány a zpracovávány údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev, od poskytovatelů zdravotních služeb, případně dalších osob předávajících údaje do NZIS. Postup a podmínky správy a přístup k těmto údajům jsou komplexně upraveny v § 70–78 z. č. 372/2011 Sb. (z. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími předpisy, zejména vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, resp. vyhláškou č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému (s účinností od 1. 1. 2017).

Pro Národní kardiovaskulární plán ČR jsou využívány zejména následující datové zdroje (národní registry jako komponenty NZIS):

• Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) jako plošný registr evidující všechny typy posktovatelů zdravotních služeb a jejich základní charakteristiky. Vedle vlastní evidence registr umožňuje analýzu časových trendů a dynamiky v počtech poskytovatelů. Data jsou aktualizovaná měsíčně.
• Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP) je plošnou evidencí všech zdravotnických pracovníků, tedy lékařů i jednotlivých profesí NLZP. Registr obsahuje základní charakteristiky pracovníků jako je věk, pohlaví, získání příslušných odborností a místo působení ve zdravotnictví. Data jsou aktualizovaná měsíčně.
• Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) obsahuje data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti včetně kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě; v současnosti jsou data k dispozici v letech 2010–2021.
• Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP) je celoplošným populačním registrem, kde jsou evidovány hospitalizace na lůžkových odděleních, které byly ve sledovaném období ukončeny. Data jsou k dispozici od roku 1994 do roku 2022, plný rozsah sledovaných údajů pak v letech 2007–2022.
• Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)
• Modul kardiochirurgických operací (NKR) eviduje všechny provedené kardiochirurgické operace, data jsou k dispozici v jednotné formě od roku 2007. Registr pokrývá činnost 100% kardiochirurgických center. 
• Modul kardiovaskulárních intervencí (NRKI) eviduje všechny provedené koronární i nekoronární katetrizační kardiovaskulární intervence, data jsou k dispozici v jednotné formě od roku 2005.
• List o prohlídce zemřelého (LPZ) je základním zdrojem informací o každém úmrtí. Bezodkladně po prohlídce zemřelého jej vyplňuje prohlížející lékař, který kromě základních socio-demografických charakteristik zaznamenává také posloupnost příčin vedoucích ke smrti (od roku 1994 kódováno pomocí MKN-10), data jsou k dispozici do roku 2020.

Vedle hlavních komponent NZIS (národních registrů) jsou pro Národní kardiovaskulární plán využitelné následující zdroje informací o demografickém a epidemiologickém pozadí populace ČR, komorbiditách a dalších vlastnostech pacientů, popřípadě jako zdroj endpointů pro komplexní analýzy:

• Demografická data ČSU
• Národní onkologický registr
• Národní diabetologický registr
• Národní registr reprodukčního zdraví
• Národní registr úrazů
• Národní registr kloubních náhrad
• Národní registr nemocí z povolání
• Národní registr pracovních neschopností
• Národní registr léčby uživatelů drog

Evropská výběrová šetření o zdraví v ČR

• Šetření EHIS (European Health Interview Survey): Evropské výběrové šetření o zdraví (EHIS) je důležitou součástí zdravotnické statistiky v mezinárodním měřítku. Realizace tohoto šetření je pro země EU povinná, a to dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejn a 2. vlna šetření EHIS v rozmezí let 2013–2015 ve všech zemích EU28. Metodicky je realizace výběrových šetření koordinována v rámci Technické skupiny TG HIS při Eurostatu, složené ze zástupců členských zemí, poslední jednání TG HIS proběhlo 21.3.2019 v Lucemburku.
• Šetření EHES (European Health Examination Survey): Výběrové šetření zdravotního stavu evropské populace s lékařským vyšetřením je zaměřeno především na srdečně-cévní onemocnění, sledování vybraných ukazatelů patří mezi indikátory navržené WHO pro splnění cíle snížit předčasnou intenzitu úmrtnosti na chronická onemocnění vhodnými preventivními aktivitami. Úkolem EHES je tak monitorovat situaci v populaci a poskytovat informace potřebné pro zlepšení zdravotního stavu, snížení nákladů na léčbu onemocnění a jejich komplikací a zvýšení produktivity populace v ekonomicky aktivním věku. Hlavním metodikem v provedení lékařských vyšetření s odběrem žilní krve je v rámci Evropy koordinační centrum pro realizaci EHES, Institut pro zdraví a sociální péči (THL) v Helsinkách. Pomáhá budovat síť EHES ve státech EU a usiluje o zajištění standardizovaného a vysoce kvalitního sběru dat prostřednictvím národních šetření s lékařským vyšetřením. Je realizováno v cca 15 zemích Evropy.

Klasifikační systém CZ-DRG pro akutní lůžkovou péči (ALP) v ČR

Hodnocení zátěže, výkonnosti, výsledků a reálných nákladů akutní lůžkové péče v kardiologii se v ČR opírá o legislativně ukotvený a plně udržitelný systém DRG. Velkým přínosem české koncepce v této oblasti je dlouhodobě funkční referenční síť nemocnic, které každoročně generují referenční databázi všech hospitalizačních případů s vysokým rozlišením obsahu péče a nákladových položek.

Klasifikační systém hospitalizačních případů CZ-DRG představuje nástroj pro zařazování (třídění) pacientů do omezeného množství skupin, v nichž jsou jednotlivé hospitalizační případy vzájemně klinicky i ekonomicky podobné. Systém CZ-DRG pro ALP je vzájemně provázaný soubor klasifikačních pravidel, metodických postupů a algoritmů, číselníků, informačních systémů a softwarových nástrojů, které jsou nezbytné pro jeho korektní fungování a které zároveň ovlivňují procesy a chování poskytovatelů nejen v ALP, ale i v dalších zdravotních segmentech.

Hlavní přínosy systému CZ-DRG s ohledem na proces úhrad ALP:

1. Odraz reálně poskytované ALP: vytvoření struktury klasifikačního systému s adekvátním klinickým detailem, který odpovídá léčebným modalitám 21. století.
2. Odraz reálné nákladovosti ALP: kalkulace nákladovosti hospitalizačních případů dle mezinárodně uznaných metodických postupů implementovaných v síti referenčních nemocnic (reprezentativní soubor poskytovatelů ALP v ČR), kteří pravidelně předávají ÚZIS ČR data o produkci a ekonomice ALP.

Související odkazy

• Dušek L. Národní kardiologický informační systém. Prezentace z XXXI. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, Brno, 13.–16. 5. 2023.
• Zdroje dat pro Národní kardiovaskulární informační systém až na výjimky již existují (rozhovor s Ladislavem Duškem, ředitelem ÚZIS ČR, pro ČKSTV)