Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Napište nám
  • Průvodci zdravím
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Životní situace
  • Datové zpravodajství
  • Mapa zdravotní péče
  • Rejstřík pojmů
  • Hry
Více
  • Domů
  • Datové zpravodajství
  • Národní kardiologický informační systém
  • Národní kardiologický informační systém: Obecné informace
  • Aktuální: Národní kardiovaskulární plán (NKP) 2023–2033

Národní kardiovaskulární plán (NKP) 2023–2033

Národní kardiologický informační systém: Obecné informace 7 min. čtení
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Datum poslední aktualizace: 29. 8. 2023

Česká kardiologická společnost (ČKS) jako odborný garant kardiovaskulární péče v České republice se na základě iniciativy vzešlé z vědecké zdravotní konference organizované v rámci českého předsednictví EU 2022 rozhodla k iniciaci vzniku Národního kardiovaskulárního plánu (NKP) pro roky 2023–2033. NKP ideově navazuje na Národní kardiovaskulární program České republiky z 12. 12. 2013.

Kontext a hlavní důvody vzniku NKP

Česká republika se v mezinárodním kontextu řadí mezi země s vysokým kardiovaskulárním rizikem, a to i ve srovnání zemí Evropské unie. V roce 2021 byla kardiovaskulární onemocnění v ČR příčinou 41,8 % všech úmrtí. Ta jsou tak vedoucí příčinu mortality. V průběhu posledních let dochází k poklesu úmrtí na choroby srdce a cév a podílu hospitalizací z těchto příčin. Tento trend může však být ohrožen zhoršujícími se rizikovými faktory v populaci (obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace), stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století (nová antihypertenziva, statiny, intervenční léčba).

V posledních letech se zásadně mění epidemiologie kardiovaskulárních chorob – ubývá ischemické cévní nemoci a infarktu myokardu, naopak strmě vzrůstá počet nemocných se srdečním selháním a poruchami srdečního rytmu.

Struktura péče o nemocné s chorobami srdce a cév vychází z podmínek potřeb a epidemiologie z přelomu století. Zahrnuje systém kardiovaskulárních center, ambulantních specialistů a je založena na účasti řady dalších odborníků, kteří se uplatňují v preventivním a léčebném procesu (všeobecní praktičtí lékaři, další specializace jako např. angiologie, diabetologie, obezitologie apod.). Efektivitu systému kardiocenter dokládá například vysoká účinnost péče o nemocné s akutním infarktem myokardu (hospitalizační mortalita v roce 2021 byla 5,6 %, ve srovnání s 6,8 % v roce 2010). Strukturovaná síť kardiocenter a ambulantní kardiologické a další návazné péče však nemusí být adekvátně připravena ani na měnící se epidemiologii ani na moderní terapeutické možnosti.

Česká kardiologická společnost (ČKS) jako odborný garant kardiovaskulární péče v České republice se na základě iniciativy vzešlé z vědecké zdravotní konference organizované v rámci českého předsednictví EU 2022 rozhodla k iniciaci vzniku Národního kardiovaskulárního plánu (NKP) pro roky 2023–2033. NKP ideově navazuje na Národní kardiovaskulární program České republiky z 12. 12. 2013.

NKP vychází ze Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 schválený usnesením vlády ČR č. 743/2020 ze dne 13. 7. 2020. NKP by měl sloužit jako podklad pro tvorbu NKP v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR.

Cílem NKP je stanovení hlavních strategických cílů pro udržení a zkvalitnění preventivní a léčebné péče onemocnění srdce a cév, vycházející z analýzy epidemiologické situace a trendů posledního desetiletí. Součástí je vytvoření systému indikátorů kvality, které by umožnily péči nadále zlepšovat. Nedílnou součástí NKP je implementace informačních a materiálních zdrojů pro obecnou populaci, umožňující efektivní změny životního stylu a omezení expozice rizikovému chování a prostředí.

Vize NKP

„Zajistit každému obyvateli České republiky možnost prevence vzniku kardiovaskulárního onemocnění a v případě jeho rozvoje zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stadium nemoci.“

Subjekty zúčastněné v tvorbě a implementaci NKP

Hlavními partnery pro vznik NKP ve spolupráci s Českou kardiologickou společností jsou:

  • Ministerstvo zdravotnictví ČR
  • Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Česká internistická společnost ČLS JEP
  • Česká společnost pro hypertenzi
  • Česká společnost pro aterosklerózu
  • Diabetologická společnost ČLS JEP
  • Obezitologická společnost ČLS JEP
  • Angiologická společnost ČLS JEP
  • Společnost kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP
  • Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP
  • Sdružení praktických lékařů
  • Společnost pro léčbu závislosti na tabáku
  • Další odborné společnosti
  • Plátci zdravotní péče
  • Kancelář zdravotního pojištění
  • Pacientská sdružení
  • Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR
  • Vzdělávací organizace pro lékaře a zdravotníky (lékařské fakulty, odborné školy, IPVZ)
  • Nevládní organizace zapojené do aktivit ovlivňujících zdravotní vzdělanost a životní styl
  • Státní ústav pro kontrolu léčiv
  • Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
  • Česká asociace farmaceutických firem
  • Agentura zdravotnického výzkumu a další grantové agentury ČR

Základní cíle NKP

Strategický cíl 1 – dostupnost epidemiologických dat a analýz indikátorů kvality poskytované péče

  • Vznik Národního kardiologického informačního systému (NKIS) v gesci ÚZIS na bázi Národního zdravotnického informačního systému s pravidelnými a veřejně dostupnými informacemi mapujícími základní epidemiologii a zdroje kardiovaskulární péče
  • Zpracování datových souborů ve spolupráci s Kanceláří zdravotního pojištění a VZP
  • Nastavení systému indikátorů kvality pro hodnocení efektivity poskytované péče (zčásti z dat NKIS, zčásti cíleným sběrem informací vykazované péče plátcům)

Strategický cíl 2 – primární kardiovaskulární prevence

  • Změna životního stylu obyvatelstva (edukace na úrovni základního, středního a vysokého školství, zapojení zájmových organizací, dostupnost pohybové aktivity, změna stravovacích návyků)
  • Systém preventivních prohlídek (poskytované všeobecnými praktickými lékaři – motivace k účasti, valorizace úhrad, změna struktury prohlídek)
  • Systém navazující péče pro vysoce rizikové nemocné (podpora odvykání kouření, léčba familiárních poruch metabolismu, obezitologická péče, nutriční poradenství, diabetologická péče)
  • Realizace systematických a opakovaných regionálních epidemiologických šetření ke zmapování zdravotního stavu obyvatelstva a stanovení potřeb k eliminaci nerovností mezi regiony

Strategický cíl 3 – dostupnost a kvalita poskytované péče

  • Stabilizace a rozvoj sítě kardiovaskulárních center
  • personální zabezpečení na úrovni lékařů, zdravotních sester, biomedicínských inženýrů, pomocného a administrativního personálu (spolupráce s lékařskými fakultami, zdravotnickými obory VŠ a SŠ, zahraničními partnery)
  • materiální vybavenost pro poskytování akutní péče a zavádění nových technologií (hybridní výkony, oběhové podpory, moderní zobrazovací a laboratorní metody)
  • rozvoj nových kapacit pro měnící se spektrum péče (léčba srdečního selhání, dostupnost genetických vyšetření)
  • Zajištění rovnoměrné dostupnosti a pokrytí službami rychlé zdravotnické pomoci a systémy přímé komunikace a transportu nemocných s oběhovými onemocněními přímo do kardiovaskulárních center
  • Zajištění regionální dostupnosti specializované ambulantní péče
  • péče o dospělé nemocné
  • specifická péče o dospělé s vrozenými vadami,
  • specifická péče o nemocné v dětském věku
  • Změna úhrad ambulantní kardiologické péče ve prospěch edukace a spolupráce s nemocným
  • Zajištění rozvoje telemedicíny
  • Zajištění paliativní péče a sociální podpory
  • Zajištění podpory pacientských sdružení s cílem zlepšení edukace nemocných a širšího zapojení rodin nemocných a jich samotných do systému následné a paliativní léčby

Strategický cíl 4 – vysoce specializovaná a centralizovaná péče

  • Specifikace a stabilizace systému vysoce specializované péče v kardiologii
  • transplantační centra
  • centra plicní hypertenze
  • centra pro léčbu kardiomyopatií a zánětlivých onemocnění myokardu
  • centra pro specifická vzácná onemocnění (např. metabolická onemocnění srdce)
  • Zajištění stabilní dostupnosti vysoce inovativní terapie

Strategický cíl 5 – provázání kardiologické péče v kontextu celého zdravotního systému

  • Provázání specializované kardiologické péče s péčí o zásadní komorbidity (diabetes, obezita, kouření, chronická respirační a renální onemocnění, kardioonkologická péče)


Strategický cíl 6 – výzkum a věda

  • Zajištění ekonomických zdrojů pro špičkový výzkum (základní, translační, aplikovaný) – ve spolupráci s vědeckými institucemi, lékařskými a jinými vysokými školami, Akademií zdravotnického výzkumu a dalšími grantovými agenturami v ČR i v rámci EU
  • Zajištění lidských zdrojů pro výzkum v kardiologii
  • Podpora mezinárodní spolupráce

Časový rámec vzniku NKP

  • Spuštění první verze NKIP – květen 2023
  • Provedení SWOT analýzy – červen–červenec 2023
  • Vypracování hlavních tezí NKP – srpen–září 2023
  • Připomínkové řízení – říjen–listopad 2023
  • Prezentace NKP – prosinec 2023
  • Schválení NKP – Q1 2024


Související odkazy

  • Linhart A. Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Prezentace z XXXI. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, Brno, 13.–16. 5. 2023.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Národní kardiologický infor...

Regionální zpravodajství NKIS: portál zdravotnických ukazatelů

Portál zdravotnických ukazatelů je snadno přístupnou online platformou pro prezentaci regionálníc...

Národní kardiologický infor...

Národní kardiologický informační systém

Česká kardiologická společnost ČLS JEP buduje ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a...

Národní kardiologický infor...

Interaktivní mapa poskytovatelů zdravotní péče v kardiologii

Interaktivní mapa umožňuje vyhledávání poskytovatelů zdravotní péče v oboru kardiologie podle obo...

Národní kardiologický infor...

Koncepce otevírání dat Národního kardiologického informačního systému

Součástí Národního kardiologického informačního systému (NKIS) je i modul zajišťující informační...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Průvodci zdravím
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Životní situace
Datové zpravodajství
Mapa zdravotní péče
Rejstřík pojmů
Hry
Mapa obsahu
O portálu
O NZIP
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Sledujte nás
Napište nám Přihlaste se k odběru newsletteru

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 18. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI