Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vodík je jedním ze čtyř prvků, ze kterých se skládá nejen lidské tělo, ale živé organismy obecně (zbývající tři jsou kyslík, uhlík a dusík). Vodík (zkratka H pochází z latinského názvu hydrogenium) je součástí všech základních typů látek, které se vyskytují v živých organismech (proteiny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny). Viz také chemický prvek.

Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU neboli PAH (druhá zkratka pochází z anglického názvu polycyclic aromatic hydrocarbons) je souhrnné označení pro skupinu chemických látek, které vznikají při spalování uhlí, ropy, plynu, odpadků, tabáku, masa a některých dalších materiálů. Pokud je někdo dlouhodobě vystaven působení PAU, může se u něho časem vyvinout zhoubný nádor. Konkrétním příkladem PAU je benzo[a]pyren. Viz také karcinogen.

Chlorované uhlovodíky je souhrnné označení pro velké množství sloučenin, které obsahují chlor, uhlík a vodík. Mezi tyto organické sloučeniny se řadí mj. některé pesticidy (např. lindan či DDT) či chemikálie používané v průmyslu (např. polychlorované bifenyly). Chlorované uhlovodíky často přetrvávají v životním prostředí a mnohé z nich se akumulují v potravním řetězci. Zdravotní rizika chlorovaných uhlovodíků pro člověka a životní prostředí závisí na tom, o jakou konkrétní sloučeninu se jedná. Některé studie naznačují, že dlouhodobá expozice některým chlorovaným uhlovodíkům je spojena s narušením správného fungovnání imunitního systému a se zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů. Viz také chlor.

Kyselina chlorovodíková (HCl) se v lidském těle přirozeně vyskytuje zejména v žaludku, kde se podílí na procesu trávení. Kromě toho chrání žaludek a trávicí trakt před většinou patogenů. Jsou-li však narušeny ochranné mechanismy žaludeční sliznice, nebo je-li kyseliny chlorovodíkové nadbytek, může tato agresivní látka naopak sliznici žaludku a navazujícího dvanáctníku poškozovat – pak může dojít k rozvoji peptických vředů. Kromě trávení potravy hraje kyselina chlorovodíková významnou úlohu i v procesu vstřebávání kostí (viz také osteoklasty). Lidské tělo si kyselinu chlorovodíkovou dokáže samo vyrábět z chloridu, který se v hojné míře vyskytuje v běžné stravě. Viz také kyselina, chlor, chlorid.