Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vnitřní faktor je glykoprotein produkovaný parietálními buňkami; to jsou buňky v žaludku, které kromě vnitřního faktoru vytvářejí i kyselinu chlorovodíkovou. Vnitřní faktor je nezbytný pro správné vstřebávání vitaminu B12.

Revmatoidní faktor neboli RF (zkratka pochází z anglického názvu rheumatoid factor) je autoprotilátka, která byla poprvé objevena u pacientů s revmatoidní artritidou. Stanovení jeho hladiny se proto používá zejména k diagnostice revmatoidní artritidy. RF však může být zvýšen i u některých dalších onemocnění (např. systémový lupus erythematodes, idiopatická plicní fibróza, tuberkulóza atd.).

Cévní rizikové faktory jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění. Cévní rizikové faktory jsou rovněž spojovány se zvýšeným rizikem vzniku kognitivních poruch a demence. Některé cévní rizikové faktory lze ovlivnit úpravou životního stylu, a snížit tak riziko vzniku kognitivních poruch a demence. Mezi nejvýznamnější cévní rizikové faktory se řadí: vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolemie), cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kouření. Viz také krevní cévy, rizikové faktory.

Růstový faktor podobný inzulinu neboli IGF (zkratka pochází z anglického názvu insulin-like growth factor) je souhrnné označení pro malou skupinu růstových faktorů. IGF se svou strukturou velmi podobají inzulinu, odtud pochází i jejich název. IGF se uplatňují při růstu některých tkání, například svalů či kostí. IGF se řadí mezi proteinové hormony. Viz také růstové faktory, inzulin.

Receptor pro epidermální růstový faktor neboli EGFR (zkratka pochází z anglického názvu epidermal growth factor receptor) je protein (receptor), který se nachází na povrchu některých typů buněk a na který se váže látka označovaná jako epidermální růstový faktor (ligand). EGFR přijímá signály k růstu a přenáší je dovnitř buňky. Jinými slovy, signalizace zprostředkovaná EGFR podporuje růst a dělení buněk. Někdy mutace v genu pro EGFR způsobí, že EGFR se v některých typech nádorových buněk tvoří ve větším množství, než je obvyklé. To vede k rychlejšímu dělení nádorových buněk. V léčbě některých typů zhoubných nádorů se používají léky, které blokují EGFR, např. cetuximab a panitumumab. Viz také receptor.

Růstové faktory jsou látky přirozeně vytvářené v těle, které ovlivňují a regulují růst, dělení a přežívání buněk. Některé růstové faktory jsou připravovány i uměle (v laboratoři) a používají se například v biologické léčbě. Jedním z mnoha příkladů růstových faktorů je růstový faktor podobný inzulinu.

Protektivní faktor je něco, co může snížit pravděpodobnost vzniku určitého onemocnění. Příkladem protektivních faktorů proti vzniku zhoubných nádorů je pravidelná pohybová aktivita, přiměřená tělesná hmotnost a zdravá strava. Viz také protektivní.

Von Willebrandův faktor neboli vWF (zkratka pochází z anglického názvu von Willebrand factor) je krevní glykoprotein, který se podílí na zástavě krvácení. Nedostatek nebo nesprávná tvorba vWF je příčinou von Willebrandovy choroby. Viz také von Willebrandova choroba.

Rizikové faktory jsou vlivy vnitřního nebo vnějšího prostředí, eventuálně kombinace obou, které mohou působit na vznik některých onemocnění nebo se na jejich vzniku podílet. Rizikové faktory obecně rozdělujeme na: neovlivnitelné – např. věk, pohlaví, genetická predispozice nebo již existující chronické onemocnění, ovlivnitelné – např. kouření, vyvážená strava, množství pohybové aktivity apod. Doporučeními ohledně životosprávy, případně lékařskými intervencemi (např. směřujícími ke snížení hodnoty krevního tlaku či hladiny cholesterolu), se praktický lékař snaží ovlivnit zejména rizikové faktory onemocnění, které nejčastěji způsobují invaliditu a časná úmrtí, jako jsou srdečně-cévní onemocnění a nádorová onemocnění. Očkováním se snižuje riziko infekčních onemocnění.

Koagulační faktory jsou určité látky v krevním řečišti, které se podílejí na procesu hemokoagulace (tj. srážení krve). Jednotlivé koagulační faktory se uplatňují v tzv. koagulační kaskádě, v níž aktivují další koagulační faktory. Tabulka: Koagulační faktory Číslo faktoru Název faktoru Typ molekuly Místo vzniku (nebo jiný zdroj) Cesta I fibrinogen plazmatický protein játra společná; přeměna na fibrin II protrombin plazmatický protein játra* společná; přeměna na trombin III tkáňový faktor směs lipoproteinů poškozené buňky a trombocyty vnější IV vápníkové ionty anorganické ionty v krevní plazmě strava, trombocyty, kostní matrix celý proces V proakcelerin plazmatický protein játra, trombocyty vnější i vnitřní VI (nepoužívá se) (nepoužívá se) (nepoužívá se) (nepoužívá se) VII prokonvertin plazmatický protein játra* vnější VIII antihemofilický faktor A plazmatický protein trombocyty a endotelové buňky vnitřní; jeho deficit vede k hemofilii A IX antihemofilický faktor B (plazmatická tromboplastická komponenta) plazmatický protein játra* vnitřní; jeho deficit vede k hemofilii B X Stuartův–Prowerové faktor (trombokináza) protein játra* vnější i vnitřní XI antihemofilický faktor C (plazmatický předchůdce tromboplastinu) plazmatický protein játra vnitřní; jeho deficit vede k hemofilii C XII Hagemanův factor plazmatický protein játra vnitřní XIII fibrin stabilizující faktor plazmatický protein játra, trombocyty stabilizuje fibrin; zpomaluje fibrinolýzu Vysvětlivka k pojmům označeným hvězdičkou (*) K biosyntéze tohoto koagulačního faktoru je zapotřebí vitamin K. Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0 Viz také hemokoagulace, koagulační kaskáda.