Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Syndrom líného střeva neboli STC (zkratka pochází z anglického názvu slow transit constipation) je typ zácpy, který se vyznačuje sníženou motilitou (pohyblivostí) tlustého střeva. Důsledkem je příliš pomalý průchod natrávené potravy tlustým střevem, což vyvolává různé příznaky: kromě zácpy i bolest břicha, nevolnost, nechuť k jídlu apod. Nejčastější příčinou STC bývá porucha enterického nervového systému. Nejvhodnější způsob léčby závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta. Viz také syndrom, střeva.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Epifyzární linie je linie na každém konci dlouhé kosti, která představuje hranici mezi epifýzou a diafýzou. Epifyzární linie se vyskytují u dospělých a jsou pozůstatkem růstových plotének. Viz také dlouhé kosti, růstová ploténka.

Druhá linie léčby je jiný název pro sekundární léčbu.

Kyselina linolová je polynenasycená mastná kyselina, která obsahuje osmnáct atomů uhlíku (a proto se řadí mezi mastné kyseliny s dlouhým řetězcem). Kyselina linolová se zároveň řadí mezi omega-6 mastné kyseliny. Obrázek: Chemická struktura kyseliny linolové. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny.

Kyselina alfa-linolenová je polynenasycená mastná kyselina, která obsahuje osmnáct atomů uhlíku (a proto se řadí mezi mastné kyseliny s dlouhým řetězcem). Kyselina alfa-linolenová se zároveň řadí mezi omega-3 mastné kyseliny. Obrázek: Chemická struktura kyseliny alfa-linolenové. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny.

Von Hippelova–Lindauova choroba, von Hippelův–Lindauův syndrom neboli VHL (zkratka pochází z anglického názvu von Hippel-Lindau disease) je vzácné dědičné onemocnění, které způsobuje růst nádorů a cyst v určitých částech těla – například v centrálním nervovém systému, očích, vnitřním uchu, nadledvinách, ledvinách, slinivce břišní a reprodukčním systému. Nádory jsou obvykle nezhoubné (benigní), ale některé mohou být zhoubné (maligní). Pacienti s VHL mají zvýšené riziko některých typů zhoubných nádorů, zejména karcinomu ledviny a karcinomu slinivky břišní. První příznaky von Hippelovy–Lindauovy choroby se obvykle objeví až v mladé dospělosti. Příčinou je mutace v genu VHL. Viz také vzácné onemocnění.

Syndrom krátkého střeva je vzácná porucha vstřebávání, která je způsobena nedostatečnou délkou správně fungujícího tenkého střeva. Hlavním příznakem je průjem, který může vést k dehydratace, podvýživě a úbytku hmotnosti. Dalšími příznaky mohou být nadýmání, pálení žáhy, pocit únavy, intolerance laktózy a zapáchající stolice. Většina případů syndromu krátkého střeva je způsobena chirurgickým odstraněním větší části tenkého střeva. U dospělých je to nejčastěji nutné kvůli Crohnově chorobě, u kojenců kvůli nekrotizující enterokolitidě. Mezi další příčiny patří poškození tenkého střeva jiným způsobem, případně vrozená porucha, kdy se dítě narodí s abnormálně krátkým střevem. Terapie může zahrnovat specifickou dietu, medikamentózní léčbu nebo chirurgický zákrok. Viz také syndrom, střeva.

Zánět slepého střeva je lidové označení pro zánět apendixu. Viz také zánět, slepé střevo.

Chronická zánětlivá onemocnění střev je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také chronický, zánět, střeva.