Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Souběžná léčba neboli konkomitantní léčba je léčba, která je podávána současně s jinou léčbou. Tento pojem se používá nejčastěji v onkologii. Může se jednat o použití několika léčebných postupů současně (například radioterapie v kombinaci s chemoterapií), současné použití více léků (například chemoterapie v kombinaci s cílenou protinádorovou léčbou) apod. Viz také sekvenční léčba.

Souběžné onemocnění je onemocnění, které u daného pacienta existuje vedle základního onemocnění, a na které se obvykle rovněž zaměřuje léčba. Souběžné onemocnění se může vyskytovat v příčinné souvislosti se základním onemocněním (ve smyslu přidruženého onemocnění), nebo na něm může být nezávislé. Viz také základní onemocnění, přidružené onemocnění.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Medikamentózní léčba, farmakologická léčba neboli farmakoterapie je léčba pomocí léků. Kromě medikamentózní léčby používají lékaři řadu dalších léčebných postupů (chirurgická léčba, psychoterapie apod.). Odvozené přídavné jméno je farmakoterapeutický. Opakem medikamentózní léčby je nemedikamentózní léčba. Viz také terapie, farmakologie.

Kauzální léčba je taková léčba, která je zaměřena na příčinu nemoci. Pro úspěšnou kauzální léčbu musí být splněny dva předpoklady: je známa příčina onemocnění, existuje lék či výkon, který příčinu i samotné onemocnění může odstranit. Opakem kauzální léčby je symptomatická léčba.

Symptomatická léčba je taková léčba, která je zaměřena na projevy nebo příznaky (symptomy) onemocnění, nikoli na jeho příčinu. Opakem symptomatické léčby je kauzální léčba.

Trombolytická léčba je léčba, jejímž cílem je rozpuštění již vzniklého trombu. Viz také fibrinolýza, trombolýza a antitrombotická léčba.

Pokračovací léčba je druhá fáze léčby deprese. Navazuje na akutní léčbu a trvá 4–9 měsíců, během nichž je pacient léčen pomocí antidepresiva, psychoterapie, elektrokonvulzivní terapie nebo jiných léčebných metod, aby se zabránilo recidivě. Viz také akutní léčba deprese, udržovací léčba deprese.

Cíl léčby je stav, kterého se lékař snaží dosáhnout u konkrétního pacienta s konkrétním onemocněním. Cílem léčby nemusí být vždy jen uzdravení. Například: u onkologických pacientů v pokročilém stadiu onemocnění může být cílem léčby prodloužení života, zlepšení kvality života nebo potlačení příznaků onemocnění, u žen s těhotenskou cukrovkou je cílem léčby udržení normální glykemie, apod.

Udržovací léčba je léčba, která obvykle navazuje na úspěšnou zahajovací léčbu nemoci (například zhoubného nádoru) a jejím cílem je prodloužit co nejvíce období, kdy je nemocný v pořádku nebo ve stabilizovaném stavu. Viz také udržovací léčba deprese.