Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Somatické buňky je souhrnné označení pro všechny buňky v těle kromě pohlavních buněk (tedy spermií a vajíček). U člověka jsou somatické buňky diploidní: to znamená, že obsahují dvě sady chromozomů, přičemž každý rodič přispěl do každého páru jedním chromozomem. Viz také buňka, pohlavní buňky.

Somatický syndrom je soubor příznaků, který se vyskytuje u pacientů trpících depresí. Patří mezi ně: ranní deprese (obzvláště depresivní nálada časně po ránu), ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které člověku obvykle působí radost, probouzení se v časných ranních hodinách (dvě nebo více hodin před obvyklým časem vstávání), zřetelná ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti (často více než 5 % tělesné hmotnosti za měsíc), psychomotorické zpomalení nebo neklid, výrazné snížení libida (sexuální touhy). Viz také syndrom.

Somatický nervový systém neboli SNS (zkratka pochází z anglického názvu somatic nervous system) je oddíl periferního nervového systému. SNS zajišťuje vědomé řízení pohybů těla prostřednictvím kosterních svalů. SNS je tvořen celkem třemi typy nervů: senzorické nervy – obsahují aferentní (senzorická) nervová vlákna, která přenášejí vjemy z těla do centrálního nervového systému (CNS), motorické nervy – obsahují eferentní (motorická) nervová vlákna, která přenášejí motorické příkazy z CNS ke stimulaci svalové kontrakce, smíšené nervy – obsahují aferentní i eferentní nervová vlákna, a přenášejí tedy signály oběma směry (dovnitř i ven z CNS). Pokud se například dotkneme horkého předmětu, senzorická vlákna přenášejí informaci o vysoké teplotě do mozku. Ten následně prostřednictvím motorických vláken „vyšle instrukce“ svalům ruky, aby se okamžitě stáhly (a člověk se díky tomu méně popálí). Celý proces trvá méně než sekundu. Viz také nervový systém.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.

Kmenové buňky jsou nespecializované buňky, které: se podle potřeby mohou znovu a znovu dělit (procesem tzv. mitózy, čímž vznikají nové kmenové buňky), se za určitých podmínek mohou diferencovat ve specializované buňky. Podle toho, do kolika různých typů buněk se daná kmenová buňka může diferencovat, odborníci rozlišují totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky (viz obrázek). Obrázek: Různé typy kmenových buněk – schematický nákres. Směrem shora dolů jsou znázorněny totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kmenové buňky.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Epiteloidní buňky jsou specializované buňky pojivové tkáně, které vypadají podobně jako epitelové buňky. Epiteloidní buňky jsou součástí imunitního systému; účinkem cytokinů se vyvíjejí z makrofágů nebo z histiocytů. Viz také buňka.