Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Prekurzory hormonů je jiný název pro prohormony. Viz také prekurzor, hormony.

Prekurzory vitaminů je jiný název pro provitaminy. Viz také prekurzor, vitaminy.

Prekurzor v souvislosti s lékařstvím je obvykle označení pro neaktivní látku, která může být v těle přeměněna na aktivní (např. enzym, vitamin nebo hormon). Příklady: enzymy: pepsinogen je prekurzorem pepsinu, vitaminy: karotenoidy jsou prekurzory vitaminu A, hormony: tyroxin je prekurzorem trijodtyroninu. Pojem „prekurzor“ však lze použít i v širším slova smyslu, např. pro označení jakékoli chemické látky, která se přeměňuje na jinou, nebo i celé biologické struktury (např. kmenové buňky jako příklad prekurzorových buněk), která dává vznik „konečné“ struktuře (nějaká „zralá“, tj. specializovaná buňka). Odvozené přídavné jméno je prekurzorový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz prekurzor.

Amyloidový prekurzorový protein neboli APP (zkratka pochází z anglického názvu amyloid precursor protein) je protein, jehož degradací (odbouráváním) vzniká beta-amyloid, hlavní složka senilních plaků u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Viz také prekurzor, proteiny, Alzheimerova choroba, senilní plaky, beta-amyloid.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Hormonoterapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Mužské pohlavní hormony jsou zodpovědné za pohlavní vývoj mužů a zachování mužských pohlavních znaků. Jejich nejznámějším zástupcem je testosteron. Pod pojmem „mužské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí androgeny. Je však třeba mít na paměti, že i v mužském těle se přirozeně nacházejí estrogeny a gestageny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, ženské pohlavní hormony.

Luteinizační hormon neboli LH (zkratka pochází z anglického názvu luteinising hormone) je hormon, který vzniká v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze) a z ní je také uvolňován do krevního oběhu. Luteinizační hormon – podobně jako folikulostimulační hormon (FSH) – má zásadní význam pro správné fungování varlat u mužů a vaječníků u žen. U mužů luteinizační hormon stimuluje („povzbuzuje“) Leydigovy buňky ve varlatech k produkci testosteronu. Testosteron působí jak přímo ve varlatech (v nich podporuje tvorbu spermií), tak v celém těle: podílí se na rozvoji typicky mužských sekundárních pohlavních znaků, jako je zejména větší množství svalové hmoty, zvětšení hrtanu (tvorba „ohryzku“) a s tím související hlubší hlas, a také charakteristický růst ochlupení na těle a vousů na tváři. U žen plní luteinizační hormon různé úlohy v obou polovinách menstruačního cyklu. V prvním až druhém týdnu cyklu je luteinizační hormon potřebný ke stimulaci („povzbuzování“) vaječníkových folikulů, aby vytvářely ženský pohlavní hormon estradiol. Kolem 14. dne cyklu způsobí nárůst hladiny luteinizačního hormonu prasknutí vaječníkového folikulu a uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, což je proces označovaný jako ovulace. Po zbytek cyklu (třetí až čtvrtý týden) tvoří zbytky vaječníkového folikulu žluté tělísko. Luteinizační hormon v té době stimuluje žluté tělísko k produkci progesteronu – hormonu potřebného k udržení raných stadií těhotenství, pokud dojde k oplodnění. Luteinizační hormon se řadí mezi proteinové hormony a gonadotropiny. Viz také hormony.

Ženské pohlavní hormony ovlivňují mnoho procesů v ženském těle. Kolísání hladiny těchto hormonů zodpovídá například za normální průběh menstruačního cyklu. Pod pojmem „ženské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí estrogeny a gestageny. Je však třeba mít na paměti, že i v ženském těle se přirozeně nacházejí androgeny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, mužské pohlavní hormony.