Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní hypertenze znamená zvýšený krevní tlak (hypertenzi) v plicnici. Může se projevovat například dušností, únavou, bolestí na hrudi či otoky nohou. Neléčená plicní hypertenze může časem vést k srdečnímu selhání. Viz také plicnice, hypertenze.

Plicnice neboli plicní kmen (lat. truncus pulmonalis) je tepna, která odvádí odkysličenou krev z pravé komory do plicních tepen, kterými se dostává do plic. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)

Esenciální hypertenze je jiný název pro primární hypertenzi. Viz také esenciální, hypertenze.

Sekundární hypertenze neboli symptomatická hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčina je známa. Sekundární hypertenze může být způsobena celou řadou různých onemocnění. Sekundární hypertenzí trpí 5–10 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak. Viz také hypertenze, primární hypertenze.

Primární hypertenze neboli esenciální hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčinu nelze zjistit. Primární hypertenzí trpí 90–95 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak. Viz také hypertenze, sekundární hypertenze.

Symptomatická hypertenze je jiný název pro sekundární hypertenzi. Viz také symptomatický, hypertenze.

Intrakraniální hypertenze je jiný název pro nitrolební hypertenzi. Viz také intrakraniální, hypertenze.

Hypertenze má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: vysoký krevní tlak (v kardiologii) – v tomto smyslu se pojem „hypertenze“ používá nejčastěji (viz dále); vysoký tlak jiné tělesné tekutiny, než je krev – například komorové tekutiny (uvnitř oka), mozkomíšního moku (tekutina obklopující mozek a míchu) apod. Vysoký krevní tlak patří – společně s ischemickou chorobou srdeční – k nejčastějším srdečně-cévním onemocněním. Trvale vysoký krevní tlak v tepnách je nebezpečný pro srdce, mozek, aortu a další velké tepny, stejně jako pro ledviny a oči. Při dlouhodobém vysokém krevním tlaku také krevní cévy ztrácejí svou pružnost a průchodnost. Četné studie ukazují, že rozvoj vysokého krevního tlaku souvisí především s životním stylem a genetickou predispozicí. Rizikové faktory spojené s nezdravým životním stylem (nedostatek pohybové aktivity, nezdravá výživa, nadváha a stres) může nicméně každý z nás cíleně ovlivnit. Odvozené přídavné jméno je hypertenzní. Člověk s vysokým krevním tlakem je označován jako hypertonik. Viz také hyper-, krevní tlak, nízký krevní tlak (hypotenze) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hypertenze, hypertenzní apod.

Nitrolební hypertenze, intrakraniální hypertenze neboli zvýšený nitrolební tlak je nahromadění tlaku v okolí mozku. Nitrolební hypertenze může vzniknout náhle – například v důsledku těžkého úrazu hlavy, cévní mozkové příhody nebo prasklého mozkového aneurysmatu. Jindy vzniká pozvolna: v takových případech bývá způsobena nějakým onemocněním mozku – například mozkovým abscesem, nádorem mozku, meningitidou nebo encefalitidou. Nitrolební hypertenze může vzniknout i jako komplikace jiného onemocnění, například vysokého krevního tlaku. Mezi příznaky zvýšeného nitrolebního tlaku se řadí silné bolesti hlavy, nevolnost a/nebo zvracení. Pokud nitrolební tlak dále stoupá, člověk může upadnout do kómatu nebo i zemřít. Způsob léčby nitrolební hypertenze je vždy individuální a závisí na příčině jejího vzniku. Viz také hypertenze, nitrolební tlak.

Plicní kmen je jiný název pro plicnici.