Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ostrůvkové buňky jsou buňky uvnitř slinivky břišní, které produkují některé hormony (např. inzulin a glukagon), jež jsou vylučovány do krevního oběhu. Většina z těchto hormonů ovlivňuje metabolismus sacharidů (např. pomáhají regulovat hladinu glukózy v krvi). Mezi ostrůvkové buňky se řadí tzv. A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky. Viz také buňka, Langerhansovy ostrůvky.

Langerhansovy ostrůvky jsou nepravidelně tvarované „ostrůvky“ buněk uvnitř slinivky břišní, které společně plní funkci endokrinních žláz. Pojmenovány jsou po německém lékaři Paulu Langerhansovi, který je poprvé popsal v roce 1869. Normální lidská slinivka obsahuje přibližně milion Langerhansových ostrůvků. V těchto ostrůvcích se nalézá několik různých typů tzv. ostrůvkových buněk (konkrétně A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky), které produkují hormony. Většina z těchto hormonů ovlivňuje metabolismus sacharidů. Obrázek: Vnitřní struktura slinivky břišní – schematický nákres. Ve výřezu vpravo jsou znázorněny jak exokrinní buňky slinivky břišní (acinární a duktální buňky), tak endokrinní buňky v Langerhansových ostrůvcích – tzv. ostrůvkové buňky (A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také slinivka břišní, ostrůvkové buňky.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.

Kmenové buňky jsou nespecializované buňky, které: se podle potřeby mohou znovu a znovu dělit (procesem tzv. mitózy, čímž vznikají nové kmenové buňky), se za určitých podmínek mohou diferencovat ve specializované buňky. Podle toho, do kolika různých typů buněk se daná kmenová buňka může diferencovat, odborníci rozlišují totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky (viz obrázek). Obrázek: Různé typy kmenových buněk – schematický nákres. Směrem shora dolů jsou znázorněny totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kmenové buňky.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Epiteloidní buňky jsou specializované buňky pojivové tkáně, které vypadají podobně jako epitelové buňky. Epiteloidní buňky jsou součástí imunitního systému; účinkem cytokinů se vyvíjejí z makrofágů nebo z histiocytů. Viz také buňka.

Hematopoetické kmenové buňky neboli HSC (zkratka pochází z anglického názvu haematopoietic stem cells) jsou nezralé buňky, ze kterých se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Hematopoetické kmenové buňky se nacházejí jak v periferní krvi, tak v kostní dřeni. HSC jsou konkrétním příkladem tzv. multipotentních kmenových buněk. Viz také hematopoéza, kmenové buňky.