Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Neuroendokrinní znamená „vztahující se k interakci (vzájemnému působení) mezi nervovým systémem a endokrinním systémem“. Například neuroendokrinní buňky uvolňují do krve hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neur(o)-, endokrinní.

Neuroendokrinní nádor neboli NET (zkratka pochází z anglického názvu neuroendocrine tumour) je nádor, který vzniká z neuroendokrinních buněk – tedy buněk, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Neuroendokrinní nádory mohou produkovat vyšší než normální množství hormonů, což může způsobovat mnoho různých příznaků. Tyto nádory mohou být nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Příkladem neuroendokrinních nádorů jsou karcinoidy, nádory z ostrůvkových buněk pankreatu, medulární karcinom štítné žlázy, feochromocytom, karcinom z Merkelových buněk, malobuněčný karcinom plic a velkobuněčný karcinom (vzácný typ karcinomu plic). Viz také neuroendokrinní, nádor.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.

Kmenové buňky jsou nespecializované buňky, které: se podle potřeby mohou znovu a znovu dělit (procesem tzv. mitózy, čímž vznikají nové kmenové buňky), se za určitých podmínek mohou diferencovat ve specializované buňky. Podle toho, do kolika různých typů buněk se daná kmenová buňka může diferencovat, odborníci rozlišují totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky (viz obrázek). Obrázek: Různé typy kmenových buněk – schematický nákres. Směrem shora dolů jsou znázorněny totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kmenové buňky.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Epiteloidní buňky jsou specializované buňky pojivové tkáně, které vypadají podobně jako epitelové buňky. Epiteloidní buňky jsou součástí imunitního systému; účinkem cytokinů se vyvíjejí z makrofágů nebo z histiocytů. Viz také buňka.

Hematopoetické kmenové buňky neboli HSC (zkratka pochází z anglického názvu haematopoietic stem cells) jsou nezralé buňky, ze kterých se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Hematopoetické kmenové buňky se nacházejí jak v periferní krvi, tak v kostní dřeni. HSC jsou konkrétním příkladem tzv. multipotentních kmenových buněk. Viz také hematopoéza, kmenové buňky.