Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Molekulární medicína je vědní obor, který se zabývá vývojem metod diagnostiky a léčby různých nemocí na základě poznatků molekulární biologie. Vědci mohou například navrhovat nové, cílené léky, pokud rozumí tomu, jak fungují konkrétní geny, proteiny a další molekuly uvnitř buněk. Viz také molekula, medicína (lékařství), molekulární biologie.

Molekulární marker je jiný název pro biomarker. Viz také molekula, marker.

Molekulárně genetické vyšetření je laboratorní metoda, která využívá poznatků molekulární biologie k vyšetření vzorku tkáně, krve nebo jiné tělesné tekutiny ke kontrole určitých genů, proteinů nebo jiných biomolekul, které mohou být známkou nějakého konkrétního onemocnění. Viz také molekula, genetika, molekulární biologie, molekulární profilování.

Molekulární biologie je vědní obor, který studuje biologické procesy na úrovni molekul. Molekulární biologie se částečně překrývá s biochemií, ale mnohem více se zaměřuje na procesy týkající se DNA a RNA, např. na proteosyntézu. Molekulární biologie se rovněž zabývá procesy, které vzájemně spojují genotyp daného člověka (tj. genetickou informaci uloženou v jednotlivých genech) s jeho fenotypem (souhrnné označení pro pozorovatelné znaky). V neposlední řadě hraje molekulární biologie zásadní roli při studiu struktury, funkce a vnitřních kontrolních mechanismů v jednotlivých buňkách; to lze následně využít v molekulární medicíně, tzn. při diagnostice různých nemocí či při vývoji nových, cílených léků. Odvozené přídavné jméno je molekulárně biologický, odborník na molekulární biologii se nazývá molekulární biolog. Viz také molekula, biologie, biochemie, molekulárně genetické vyšetření, molekulární medicína.

Molekulární profilování neboli vyšetření biomarkerů je laboratorní metoda, která využívá vzorek tkáně, krve nebo jiné tělesné tekutiny ke kontrole určitých genů, proteinů nebo jiných biomolekul, které mohou být známkou nějakého konkrétního onemocnění. V souvislosti s onkologií lze molekulární profilování využít také ke kontrole určitých změn v genu nebo chromozomu, které mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubného nádoru, případně i jiných onemocnění. Molekulární profilování může být prováděno v kombinaci s dalšími vyšetřovacími postupy (jako je například biopsie), které pomáhají diagnostikovat některé typy zhoubných nádorů. Lze jej také využít k plánování léčby, ke zjištění, jak dobře léčba funguje, ke stanovení prognózy, případně k odhadu, zda se zhoubný nádor pravděpodobně vrátí (recidivuje) nebo se rozšíří do jiných částí těla (metastazuje). Viz také molekula, biomarker, vyšetření nádorových markerů.

Akutní medicína je lékařský obor, který se zaměřuje na diagnózu a léčbu akutních stavů a úrazů, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Akutní medicína je praktikována buď ve specializovaných nemocničních oddděleních (viz urgentní příjem), nebo v terénu zásluhou zdravotnických záchranářů. Viz také medicína (lékařství), intenzivní medicína.

Komplementární medicína je jiný název pro alternativní medicínu. Viz také medicína (lékařství).

Nukleární medicína je lékařský obor, která využívá nukleárních vlastností látek k diagnostickým účelům (viz PET, scintigrafie, SPECT) i k léčbě. Viz také medicína (lékařství).

Cestovní medicína je lékařský obor, který se snaží předcházet onemocněním a úrazům u cestovatelů (a v případě již vzniklého onemocnění a úrazu tyto stavy léčit). Viz také medicína (lékařství).

Alternativní medicína – nebo také komplementární medicína – je široký pojem zahrnující všechny metody neklasické medicíny. Jejich společným znakem je, že metody a postupy nejsou opřeny o důkazy, nejsou testovány na účinnost a bezpečnost způsobem, jaký je obecně přijímaný v medicíně založené na důkazech, nebo v tomto testování selhaly. Proto také nemají podporu odborných společností, nejsou součástí odborných doporučených postupů a nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Alternativní metody mohou, ale nemusí provádět lékaři. Pacienti se obracejí k alternativní medicíně tehdy, když jim medicína klasická není schopna nabídnout uspokojivou léčbu a když očekávají alespoň malou naději pro vyléčení. Příkladem je čínská medicína (včetně akupunktury), indická medicína ayurvéda, šamanismus, chiropraxe, energetické terapie apod. Podle doporučení České lékařské společnosti JEP lékař toleruje doplňky stravy, které nemají nežádoucí účinky, a nestaví se odmítavě k léčiteli, který s ním spolupracuje. Opakem alternativní medicíny je medicína založená na důkazech. Viz také medicína (lékařství).