Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Míšní nervy neboli spinální nervy (lat. nervi spinales) jsou nervy, které párově vystupují z různých úseků míchy (na rozdíl od hlavových nervů, které vystupují přímo z mozku) a zajišťují inervaci různých částí těla. Míšní nervy nejprve sestupují páteřním kanálem a dále vystupují meziobratlovými otvory. K míše se připojuje celkem 31 párů míšních nervů, z nichž každý obsahuje tisíce nervových vláken (axonů). Míšní nervy jsou pojmenovány podle segmentu míchy, ze kterého vystupují: 8 párů krčních nervů (nervi cervicales) – označované jako C1 až C8, 12 párů hrudních nervů (nervi thoracici) – označované jako T1 až T12, 5 párů bederních nervů (nervi lumbales) – označované jako L1 až L5, 5 párů křížových nervů (nervi sacrales) – označované jako S1 až S5, jeden pár kostrčních nervů (nervi coccygei) – označovaný jako Co1. Míšní nervy jsou součástí periferního nervového systému. Obrázek: Mícha a její segmenty – schematický nákres. Levá část obrázku: Příčný průřez páteří a míchou. Pravá část obrázku: Směrem shora dolů jsou barevně odlišeny krční (žlutě), hrudní (modře), bederní (zeleně), křížová (oranžově) a kostrční (fialově) části míchy, z nichž vycházejí míšní nervy. Prostřední část obrázku: Celkem 31 míšních segmentů se nachází v odpovídajích částech páteře. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mícha, nervy, hlavové nervy.

Míšní pleny jsou meningy nacházející se v oblasti míchy. Viz také mícha.

Míšní segmenty jsou pomyslné úseky míchy, které jsou významné zejména pro neurology a chirurgy. Ti na míše rozlišují celkem 31 segmentů. Z každého míšního segmentu vychází jeden pár míšních nervů: krční část míchy neboli krční segmenty míchy – označované jako C1–C8, odsud vychází 8 párů krčních nervů, hrudní část míchy neboli hrudní segmenty míchy – označované jako T1–T12, odsud vychází 12 párů hrudních nervů, bederní část míchy neboli bederní segmenty míchy – označované jako L1–L5, odsud vychází 5 párů bederních nervů, křížová část míchy neboli křížové segmenty míchy – označované jako S1–S5, odsud vychází 5 párů křížových nervů, kostrční část míchy neboli kostrční segment míchy – označovaný jako Co1, odsud vychází jeden pár kostrčních nervů. Obrázek: Mícha a její segmenty – schematický nákres. Levá část obrázku: Příčný průřez páteří a míchou. Pravá část obrázku: Směrem shora dolů jsou barevně odlišeny krční (žlutě), hrudní (modře), bederní (zeleně), křížová (oranžově) a kostrční (fialově) části míchy, z nichž vycházejí míšní nervy. Prostřední část obrázku: Celkem 31 míšních segmentů se nachází v odpovídajích částech páteře. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mícha, segment.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Periferní nervy jsou nervy, které se nacházejí mimo centrální nervový systém (CNS). Periferní nervy vedou k tzv. efektorům (tj. svalům nebo žlázám, které mají plnit zcela konkrétní funkce) a zpravidla obsahují aferentní i eferentní nervová vlákna. To znamená, že periferní nervy zpravidla přenášejí signály (nervové impulzy): od smyslových receptorů nebo smyslových orgánů do CNS (to zajišťují aferentní nervové vlákno), z CNS do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz (to zajišťují eferentní nervová vlákna). V lidském těle se nachází velké množství periferních nervů. Konkrétními příklady jsou například stehenní nerv, loketní nerv či sedací nerv. Viz také periferní, nervy, periferní nervový systém.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.