Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Loketní nerv (lat. nervus ulnaris) je jeden z pěti hlavních nervů, které vycházejí z tzv. pažní pleteně (viz nervová pleteň). Loketní nerv prochází paží a předloktím až do ruky. Viz také nervy, nervová pleteň.

Loketní kloub (lat. articulatio cubiti) je kloub, který spojuje paži s předloktím. Kosti a vazy jsou v loketním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je omezený: loket lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Viz také klouby, synoviální klouby.

Kost loketní (lat. ulna) je párová kost, která se řadí mezi kosti horní končetiny. Kost loketní je jednou ze dvou kostí předloktí – tou druhou je kost vřetenní. Tato kost horní končetiny se spojuje s kostí pažní v loketním kloubu. Kost loketní se přímo neúčastní skloubení kostí v zápěstním kloubu; místo toho je na distálním konci skloubena s kostí vřetenní. Viz také kostra, kosti horní končetiny.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Periferní nervy jsou nervy, které se nacházejí mimo centrální nervový systém (CNS). Periferní nervy vedou k tzv. efektorům (tj. svalům nebo žlázám, které mají plnit zcela konkrétní funkce) a zpravidla obsahují aferentní i eferentní nervová vlákna. To znamená, že periferní nervy zpravidla přenášejí signály (nervové impulzy): od smyslových receptorů nebo smyslových orgánů do CNS (to zajišťují aferentní nervové vlákno), z CNS do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz (to zajišťují eferentní nervová vlákna). V lidském těle se nachází velké množství periferních nervů. Konkrétními příklady jsou například stehenní nerv, loketní nerv či sedací nerv. Viz také periferní, nervy, periferní nervový systém.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.