Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kortikotropin uvolňující hormon, kortikoliberin neboli CRH (zkratka pochází z anglického názvu corticotropin-releasing hormone) je hormon, který vzniká v hypothalamu, což je oblast na spodině mozku, těsně nad hypofýzou. CRH je produkován shlukem nervových buněk v hypothalamu, které jsou souhrnně označovány jako paraventrikulární jádro (lat. nucleus paraventricularis). CRH má několik důležitých účinků. Jeho hlavní úloha v organismu spočívá v tom, že je ústředním hybatelem systému stresových hormonů, takzvané hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové osy. CRH dostal svůj název podle toho, že způsobuje uvolňování ACTH (neboli kortikotropinu) z hypofýzy. ACTH následně putuje krevním řečištěm do nadledvin, kde stimuluje („povzbuzuje“) vylučování stresového hormonu kortizolu. CRH kromě toho působí na mnoho dalších oblastí v mozku, kde potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje úzkost a zlepšuje paměť a selektivní pozornost. Tyto účinky společně koordinují chování člověka, aby odpovídajícím způsobem reagoval na stresující podnět. V průběhu těhotenství je CRH je ve zvýšené míře produkován plodem a placentou, což má za následek zvýšení hladiny kortizolu v krvi matky. Předpokládá se, že právě vysoká hladina CRH (a některých dalších hormonů) je spouštěčem porodu. CRH se řadí mezi peptidové hormony. Viz také kortikotropin, hormony.

Gonadotropiny uvolňující hormon je jiný název pro gonadoliberin. Viz také gonadotropiny, hormony.

Tyreotropin uvolňující hormon, tyreoliberin neboli TRH (zkratka pochází z anglického názvu thyrotropin-releasing hormone) je hormon, který vzniká v hypothalamu, což je oblast na spodině mozku, těsně nad hypofýzou. TRH je produkován shlukem nervových buněk v hypothalamu, které jsou souhrnně označovány jako paraventrikulární jádro (lat. nucleus paraventricularis). Vytvořený TRH je přenášen nervovými vlákny, která vycházejí z tohoto jádra, a je uvolňován do krve v okolí hypofýzy, kde má nejdůležitější účinek. Tím je regulace tvorby a vylučování tyreotropního hormonu (v hypofýze), který následně reguluje produkci hormonů štítné žlázy. TRH působí po velmi krátkou dobu (přibližně dvě minuty) a v krevním řečišti urazí necelý centimetr, než je odbourán. TRH se řadí mezi peptidové hormony a je tvořen pouhými třemi aminokyselinami. Kromě výše popsaného účinku může sekrece (vznik a uvolňování) TRH z hypothalamu stimulovat rovněž uvolňování dalšího hormonu hypofýzy, konkrétně prolaktinu. TRH může působit i jako neurotransmiter. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura tyreotropin uvolňujícího hormonu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku či dusíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: By Fvasconcellos - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1388401) Viz také tyreotropin, hormony.

Kortikotropin je jiný název pro adrenokortikotropní hormon. Viz také -tropin.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Hormonoterapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Mužské pohlavní hormony jsou zodpovědné za pohlavní vývoj mužů a zachování mužských pohlavních znaků. Jejich nejznámějším zástupcem je testosteron. Pod pojmem „mužské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí androgeny. Je však třeba mít na paměti, že i v mužském těle se přirozeně nacházejí estrogeny a gestageny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, ženské pohlavní hormony.

Luteinizační hormon neboli LH (zkratka pochází z anglického názvu luteinising hormone) je hormon, který vzniká v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze) a z ní je také uvolňován do krevního oběhu. Luteinizační hormon – podobně jako folikulostimulační hormon (FSH) – má zásadní význam pro správné fungování varlat u mužů a vaječníků u žen. U mužů luteinizační hormon stimuluje („povzbuzuje“) Leydigovy buňky ve varlatech k produkci testosteronu. Testosteron působí jak přímo ve varlatech (v nich podporuje tvorbu spermií), tak v celém těle: podílí se na rozvoji typicky mužských sekundárních pohlavních znaků, jako je zejména větší množství svalové hmoty, zvětšení hrtanu (tvorba „ohryzku“) a s tím související hlubší hlas, a také charakteristický růst ochlupení na těle a vousů na tváři. U žen plní luteinizační hormon různé úlohy v obou polovinách menstruačního cyklu. V prvním až druhém týdnu cyklu je luteinizační hormon potřebný ke stimulaci („povzbuzování“) vaječníkových folikulů, aby vytvářely ženský pohlavní hormon estradiol. Kolem 14. dne cyklu způsobí nárůst hladiny luteinizačního hormonu prasknutí vaječníkového folikulu a uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, což je proces označovaný jako ovulace. Po zbytek cyklu (třetí až čtvrtý týden) tvoří zbytky vaječníkového folikulu žluté tělísko. Luteinizační hormon v té době stimuluje žluté tělísko k produkci progesteronu – hormonu potřebného k udržení raných stadií těhotenství, pokud dojde k oplodnění. Luteinizační hormon se řadí mezi proteinové hormony a gonadotropiny. Viz také hormony.

Ženské pohlavní hormony ovlivňují mnoho procesů v ženském těle. Kolísání hladiny těchto hormonů zodpovídá například za normální průběh menstruačního cyklu. Pod pojmem „ženské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí estrogeny a gestageny. Je však třeba mít na paměti, že i v ženském těle se přirozeně nacházejí androgeny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, mužské pohlavní hormony.