Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Gastrointestinální hormony jsou hormony, které jsou vylučovány buňkami ve sliznici trávicího traktu, a které se různými způsoby podílejí na trávení. Existuje velké množství gastrointestinálních hormonů, které jsou vylučovány v různých místech trávicího traktu, a jejichž funkce se někdy částečně překrývají. Mezi tyto hormony se řadí například gastrin, ghrelin, cholecystokinin, motilin a sekretin. Viz také gastrointestinální, hormony.

Gastrointestinální píštěl je abnormální průchod mezi nějakou částí trávicího traktu: jiným orgánem nebo tělní dutinou (vnitřní píštěl), kožním povrchem těla (zevní píštěl neboli enterokutánní píštěl). Odhaduje se, že přibližně 85-90 % všech gastrointestinálních píštělí vzniká jako komplikace chirurgických zákroků. Mezi další možné příčiny gastrointestinálních píštělí patří například prodělaná radioterapie v oblasti břicha, některá infekční onemocnění, idiopatické střevní záněty (včetně Crohnovy choroby), úrazy břicha a zhoubné nádory v oblasti břicha. Viz také gastrointestinální, píštěl.

Gastrointestinální stromální nádor neboli GIST (zkratka pochází z anglického názvu gastrointestinal stromal tumour) je typ zhoubného nádoru, který obvykle začíná v buňkách stěny trávicího traktu (nejčastěji však v žaludku). Některé GIST mohou růst pomalu, zatímco jiné mohou růst a šířit se velmi rychle. Viz také gastrointestinální, stroma, nádor.

Gastrointestinální doslova znamená „týkající se žaludku a střev“. Tento výraz se však častěji používá v širším smyslu, kdy znamená „týkající se trávicího traktu“. Například gastrointestinální krvácení je „krvácení do zažívacího traktu“ apod. Viz také gastr(o)-, intestinální a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz gastrointestinální.

Gastrointestinální krvácení je odborný název pro krvácení do trávicího traktu. Viz také gastrointestinální, krvácení.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Hormonoterapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Mužské pohlavní hormony jsou zodpovědné za pohlavní vývoj mužů a zachování mužských pohlavních znaků. Jejich nejznámějším zástupcem je testosteron. Pod pojmem „mužské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí androgeny. Je však třeba mít na paměti, že i v mužském těle se přirozeně nacházejí estrogeny a gestageny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, ženské pohlavní hormony.

Luteinizační hormon neboli LH (zkratka pochází z anglického názvu luteinising hormone) je hormon, který vzniká v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze) a z ní je také uvolňován do krevního oběhu. Luteinizační hormon – podobně jako folikulostimulační hormon (FSH) – má zásadní význam pro správné fungování varlat u mužů a vaječníků u žen. U mužů luteinizační hormon stimuluje („povzbuzuje“) Leydigovy buňky ve varlatech k produkci testosteronu. Testosteron působí jak přímo ve varlatech (v nich podporuje tvorbu spermií), tak v celém těle: podílí se na rozvoji typicky mužských sekundárních pohlavních znaků, jako je zejména větší množství svalové hmoty, zvětšení hrtanu (tvorba „ohryzku“) a s tím související hlubší hlas, a také charakteristický růst ochlupení na těle a vousů na tváři. U žen plní luteinizační hormon různé úlohy v obou polovinách menstruačního cyklu. V prvním až druhém týdnu cyklu je luteinizační hormon potřebný ke stimulaci („povzbuzování“) vaječníkových folikulů, aby vytvářely ženský pohlavní hormon estradiol. Kolem 14. dne cyklu způsobí nárůst hladiny luteinizačního hormonu prasknutí vaječníkového folikulu a uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, což je proces označovaný jako ovulace. Po zbytek cyklu (třetí až čtvrtý týden) tvoří zbytky vaječníkového folikulu žluté tělísko. Luteinizační hormon v té době stimuluje žluté tělísko k produkci progesteronu – hormonu potřebného k udržení raných stadií těhotenství, pokud dojde k oplodnění. Luteinizační hormon se řadí mezi proteinové hormony a gonadotropiny. Viz také hormony.