Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Energetický metabolismus je proces výroby energie z živin, přičemž „jednotkou“ energie jsou molekuly ATP. Metabolismus zahrnuje řadu vzájemně propojených metabolických drah, které mohou fungovat v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyslíku: při aerobním metabolismu (tedy za přítomnosti kyslíku) vzniká odbouráním jedné molekuly glukózy mnohem více molekul ATP než při anaerobním metabolismu (tedy bez přítomnosti kyslíku). Viz také metabolismus.

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Poruchy metabolismu je jiný název pro metabolické poruchy. Viz také porucha, metabolismus.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

Energetický nápoj je nápoj, který obvykle obsahuje velké množství kofeinu, cukru a některých dalších přísad, jako je např. taurin, karnitin apod. Tyto látky mají velmi rozmanité účinky na fungování lidského těla. Podle výrobců mají zvyšovat bdělost, pomáhat udržovat pozornost a dodávat člověku energii. Je však třeba brát v úvahu i to, že mohou mj. zvyšovat krevní tlak, srdeční frekvenci či dechovou frekvenci. Kromě toho se energetické nápoje vyznačují vysokým obsahem cukru, a proto i vysokým energetickým obsahem (okolo 500 kcal/l, v závislosti na značce). Jejich nadměrná konzumace proto může vést k nadváze či obezitě. Kromě cukru jsou typickými složkami energetických nápojů kofein a taurin. Silně propagovaný taurin však nemá vliv na zvýšení výkonu. Povzbuzující účinek má výhradně kofein, který se v energetických nápojích vyskytuje někdy ve velmi vysokém množství; to může vést k vedlejším účinkům, jako je nervozita, závratě nebo bolesti hlavy.

Metabolismus léčiva (angl. drug metabolism) je přeměna léčiva v těle na jiné látky. Některá léčiva jsou v těle metabolickými dráhami přeměněna na jiné látky (tzv. metabolity), které mohou být farmakologicky neaktivní, nebo se jejich farmakologická aktivita liší od aktivity původního léčiva. Některá léčiva – tzv. proléčiva – jsou záměrně podávána ve farmakologicky neaktivní formě, a teprve metabolickou přeměnou v organismu z nich vzniká farmakologicky aktivní léčivo. Viz také metabolismus, léčivá látka, farmakokinetika.

Celkový energetický výdej neboli TDEE (zkratka pochází z anglického názvu total daily energy expenditure) je množství energie, které každý člověk denně spotřebuje. TDEE se u různých lidí poměrně výrazně liší, neboť závisí na několika faktorech – například na pohlaví či věku, ale z velké míry také na úrovni tělesné aktivity (PAL). Během růstu, těhotenství nebo kojení spotřebuje tělo energie více. Velkou část TDEE tvoří bazální energetický výdej (BMR) a energetický výdej při pohybové aktivitě (EEPA). K tomu je ještě třeba připočíst energii, kterou tělo spotřebuje na trávení potravy – tzv. termický efekt potravy (TEF), který činí přibližně 8–10 % celkového energetického výdeje: TDEE = BMR + EEPA + TEF Tabulka 2: Orientační hodnoty celkového energetického výdeje (kcal/den)   Hodnota PAL 1,4 Hodnota PAL 1,6 Hodnota PAL 1,8 Dospělí muži ženy muži ženy muži ženy 19–24 let 2400 1900 2800 2200 3100 2500 25–50 let 2300 1800 2700 2100 3000 2400 51–65 let 2200 1700 2500 2000 2800 2200 65 let a starší 2100 1700 2500 1900 2800 2100 Těhotné Doporučené množství energie se u těhotných žen zvyšuje o 250 kcal denně ve druhém trimestru a 500 kcal denně ve třetím trimestru. Kojící Doporučené množství přijaté energie se u kojících (pokud výlučně kojí, tj. během prvních 4–6 měsíců) navyšuje cca. o 500 kcal/den Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také energetická bilance.

Aerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů, aminokyselin a mastných kyselin za přítomnosti kyslíku. Aerobní metabolismus slouží k trvalé produkci energie pro nejen pro pohyb, ale i pro další tělesné funkce. Příklady tělesných aktivit, při nichž se využívá aerobní metabolismus, jsou chůze, běh nebo jízda na kole v „pohodovém“ tempu. Viz také anaerobní metabolismus, aerobní, metabolismus.

Anaerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů za nepřítomnosti kyslíku. Tento typ metabolismu je nastartován v případě, kdy plíce nedokážou do krevního oběhu dodávat dostatek kyslíku, aby pokryly požadavky svalů na energii. Tělo využívá anaerobní metabolismus obvykle pouze po krátké časové úseky, například při sprintu, zvedání těžkých břemen (včetně činek v posilovnách) apod. Když není v krevním oběhu dostatek kyslíku, glukóza se nemůže úplně rozložit na oxid uhličitý a vodu, jako je tomu v případě aerobního metabolismu. Místo toho vzniká kyselina mléčná, která se může hromadit ve svalech a způsobovat jejich dočasnou bolest po námaze. Viz také aerobní metabolismus, anaerobní, metabolismus.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.