Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Příbuzný druhého stupně je člen rodiny, který s určitým jedincem v rodině sdílí přibližně 25 % genů. Mezi příbuzné druhého stupně patří tety, strýcové, prarodiče, vnuci, neteře, synovci a nevlastní („poloviční“) sourozenci daného jedince. Viz také příbuzný prvního stupně, příbuzný třetího stupně.

Druhá linie léčby je jiný název pro sekundární léčbu.

Kouř „z druhé ruky“ (angl. secondhand smoke) je tabákový kouř, který vzniká při spalování tabákového výrobku (nejčastěji cigarety, doutníku nebo dýmky) a je nedobrovolně vdechován lidmi, kteří sami nekouří. Vdechování kouře z druhé ruky se proto nazývá pasivní kouření. Viz také tabák, kouření.

Jednotka intenzivní péče (JIP) je specializované nemocniční oddělení, které pečuje o pacienty v kritickém stavu. Viz také intenzivní medicína.

Poskytování péče cizincům je v ordinacích (nejen) praktických lékařů stále častější. Cizinci zaměstnaní v ČR jsou účastni veřejného zdravotního pojištění a mají stejná práva a povinnosti jako tuzemští klienti zdravotních pojišťoven, včetně možnosti registrace, prevence a dlouhodobé péče. Cizinci ze zemí EU s platným průkazem pojištěnce mají nárok na stejné bezplatné akutní ošetření, jako ve svých mateřských zemích (mohou zaplatit, ale následně jim je platba jejich pojišťovnou vrácena). Cizinci mimo EU za péči platí obvykle přímo. Komerční pojištění cizinců obvykle pokrývají akutní ošetření, ale nehradí prevenci a dlouhodobou péči. Cizinci si musí ověřit, zda v dané ordinaci mohou komunikovat v některém ze světových jazyků.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Dispenzární péče je jiný název pro dispenzarizaci.

Primární péče je koordinovaná komplexní zdravotní péče, poskytovaná zejména zdravotnickými pracovníky na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotním systémem i na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci, je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním, tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho bio-psycho-sociální potřeby. Primární péče zahrnuje praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost, praktické zubní lékaře, praktické lékaře gynekology a agentury domácí péče. Viz také lékař primární péče.

Pacienti (rodiče pro svoje děti) mají právo na svobodnou volbu lékaře, tedy i registrujícího lékaře, bez ohledu na spádové území. Lékař může odmítnout přijetí pacienta do péče nebo péči o pacienta ukončit pouze v případech předvídaných zákonem. Lékař může odmítnout registrovat pacienta, pokud: by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení (ordinace má např. příliš mnoho registrovaných pacientů), jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo věcné vybavení zdravotnického zařízení, vzdálenost místa pobytu pacienta by neumožňovala (v případě praktického lékaře pro dospělé nebo praktického lékaře pro děti a dorost) výkon návštěvní služby, pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu.

Indikátor zdravotní péče je ukazatel kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.