Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Doporučení pro pohybovou aktivitu mohou posloužit jako vodítko při volbě vhodné intenzity a rozsahu pohybové aktivity. Odpověď na otázku, jaké množství pohybové aktivity je ideální, aby byla co největším přínosem pro lidské zdraví, lze najít v různých doporučeních. Zdravého množství pohybu lze dosáhnout nejen cíleným tréninkem a sportováním, ale i různými pohybovými aktivitami v každodenním životě. Obrázek: Doporučení pro pohybovou aktivitu dospělých (18–65 let). Kromě toho existují i doporučení pro pohybovou aktivitu dětí předškolního věku (3–6 let), dětí a dospívajících (6–18 let), seniorů (nad 65 let), žen během těhotenství a po porodu, a dospělých s chronickými onemocněními. Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky (upraveno podle Rakouských doporučení pro pohybovou aktivitu). Viz také pohybová aktivita.

Zdraví prospěšná pohybová aktivita je jakákoli pohybová aktivita, která zlepšuje zdraví a při níž hrozí jen nízké riziko zranění. Příkladem jsou každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou intenzivní domácí práce nebo práce na zahradě, rychlá chůze, chůze do schodů, aktivní mobilita i mnoho druhů sportů. Zvláštní postavení v rámci zdraví prospěšných pohybových aktivit zaujímá trénink. Viz také pohybová aktivita, podpora zdraví.

Dnes panuje všeobecná odborná shoda, že dostatek pohybu představuje klíčový aspekt prevence a podpory zdraví. Pohyb má příznivý vliv na kvalitu života, kvalitu spánku, zlepšení kognitivních funkcí a obecně lepší náladu a životní pohodu. Pro zdravotní účinky pohybové aktivity platí: „Cokoli je lepší než nic. Více je lepší než méně.“ Pohybová aktivita snižuje riziko srdečně-cévního onemocnění o 35 %, cukrovky o 40 % a zhoubného nádoru prsu o 20 %. Doporučený objem pohybové aktivity je individuální, typicky např. 30 minut 5× týdně do mírného zapocení. Univerzální doporučenou pohybovou aktivitou je svižná chůze.

Pohybová aktivita je jiný název pro tělesnou aktivitu.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.

Aktivní pohybový aparát je součást pohybového aparátu, která slouží především k pohybu. Skládá se z kosterních svalů a s nimi spojených struktur (fascie, šlachy, šlachové pochvy a tíhové váčky). Viz také pohybový aparát, pasivní pohybový aparát.

Pasivní pohybový aparát je součást pohybového aparátu, která slouží především k udržení správného tvaru těla a jeho zpevnění. Skládá se z kosterního systému a souvisejících struktur (kosti, chrupavky, klouby, meziobratlové ploténky a vazy). Viz také pohybový aparát, aktivní pohybový aparát.

Dávka pohybu (angl. dose of exercise) určuje, zda bude trénink účinný – a pokud ano, do jaké míry. Celkovou dávku pohybu přitom určuje: intenzita zátěže – vyjádřená v procentech maximálního výkonu jednotlivce, doba trvání zátěže – obvykle vyjádřená v minutách či hodinách (při vytrvalostním tréninku), nebo počet opakování nějakého cviku (při silovém tréninku), frekvence zátěže – počet pohybových aktivit za týden (někdo například běhá 3× týdně apod.), týdenní objem zátěže – celkový součet pohybových aktivit za týden (někdo například naběhá 18 km týdně apod.). Viz také trénink, pohybová aktivita, doporučení pro pohybovou aktivitu.

Pohybový aparát, muskuloskeletální systém neboli svalový a kosterní systém je orgánový systém, který člověku umožňuje pohyb, a to prostřednictvím jeho svalového systému a kosterního systému. Muskuloskeletální systém poskytuje člověku oporu a stabilitu, dává tvar jeho tělu a zejména mu umožňuje pohyb. Obrázek: Schematický nákres loketního kloubu (v průřezu) jako jeden z mnoha příkladů komplexní stavby pohybového aparátu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také aparát, aktivní pohybový aparát, pasivní pohybový aparát, orgánový systém.

Test protilátek proti viru SARS-CoV-2, imunologický test neboli rapid test je založen na detekci protilátek (IgA, IgG, IgM), které si lidské tělo vytvoří proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19. Nejedná se tedy o testování přítomnosti viru samotného, k tomu slouží PCR test. V případě testu protilátek se o nepřímý důkaz infekce (probíhající nebo již proběhlé, v závislosti na typu detekovaných protilátek). Prediktivní hodnota tohoto testu je ovlivněna více faktory, např. mírou imunitní odpovědi nebo časem, který uplynul od prvního setkání s virem. Protilátky jsou obvykle detekovatelné až několik dnů od prvních příznaků nemoci. Imunologické testy proto lze použít u jedinců s rozvinutým onemocněním, případně k důkazu toho, že se organismus s virem někdy v minulosti setkal. Pozitivní výsledek takového testu tedy neznamená, že je vyšetřená osoba aktuálně pozitivní nebo nemocná. Na tomto typu testu byla založena i studie kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval, která proběhla v ČR na přelomu dubna a května 2020 a jejímž cílem bylo zjistit, kolik osob z populace prodělalo nákazu virem SARS-CoV-2, aniž měly příznaky nebo byly diagnostikovány PCR testem. Viz také PCR test.