Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Diferenciální diagnóza je návrh několika možných diagnóz na základě konkrétních příznaků. Jedná se o návrh různých diagnóz (nemocí) s podobnými příznaky. Příkladem č. 1 je diferenciální diagnóza bolesti na hrudi, která může být způsobena infarktem myokardu, zápalem plic, úrazem apod. Příkladem č. 2 je diferenciální diagnóza kašle, který může být způsoben zánětem průdušek, chřipkou, chřipce podobným onemocněním, angínou, astmatem apod. Terminologická poznámka: Někdy se používá pojem diferenciální diagnostika, což znamená „zvažování diferenciální diagnózy“. Z ryze praktického hlediska však mezi diferenciální diagnostikou a diferenciální diagnózou není velký rozdíl, proto bývají oba pojmy často vzájemně zaměňovány. Viz také diagnóza, diagnostika.

Diferenciální počet leukocytů je jiný název pro diferenciální krevní obraz.

Diferenciální krevní obraz, diferenciální počet leukocytů nebo jen zkráceně diferenciál je laboratorní vyšetření, které lékaři poskytuje informace o typu a množství bílých krvinek v krvi. Toto vyšetření se obvykle provádí jako součást krevního obrazu a hodnotí se při něm množství pěti různých typů leukocytů: neutrofilů, lymfocytů, monocytů, eozinofilů a bazofilů – a případně i abnormální typy buněk, pokud jsou přítomny. Výsledky se uvádějí v procentech i v absolutních hodnotách a porovnávají se s referenčními rozmezími, aby se určilo, zda jsou hodnoty normální, nízké nebo vysoké. Změny v množství bílých krvinek mohou pomoci při diagnostice mnoha různých onemocnění, včetně virových, bakteriálních a parazitárních infekcí a různých onemocnění krve, jako je například leukemie. Viz také krevní obraz.

Konečná diagnóza se stanoví na základě výsledků laboratorních a přístrojových vyšetřovacích metod. Viz také diagnóza, suspektní diagnóza.

Suspektní diagnóza je podezření na určité onemocnění. Uvádí se v případě, kdy ještě není potvrzena konečná diagnóza. Viz také diagnóza, konečná diagnóza.

Diagnóza má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: proces správného rozpoznání nemoci a jejího pojmenování – tedy prakticky totéž, co označujeme pojmem diagnostika, samotné pojmenování nemoci (například ve větě „u pacientky byla stanovena diagnóza epilepsie“). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz diagnóza, diagnostika apod.