Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nespecifická bolest dolní části zad neboli NSLBP (zkratka pochází z anglického názvu non-specific low back pain) je chronická bolest pociťovaná v dolní části zad, u níž nelze nalézt jednoznačnou příčinu, jako je např. infekce, nádor, osteoporóza, zlomenina, deformita páteře, zánětlivé onemocnění apod. Viz také nespecifický, bolest zad, primární chronická bolest.

Bolest v dolní části zad je velmi častou příčinou návštěvy ordinace praktického lékaře; může se jednat o vyhřezlé meziobratlové disky, záněty obratlů, degenerativní změny kloubů, osteoporózu, nádorový proces nebo přenesené bolesti ze stěny břišní a orgánů dutiny břišní (zánět ledvin, menstruační potíže). Náhlý vznik silné bolesti poukazuje na úraz (vyhřeznutí disku, zlomenina), pozvolnější nástup (hodiny) svědčí spíš pro mechanickou příčinu (statické a dynamické přetížení svalů a vazů, poruchy dynamických stereotypů při sezení, chůzi). Postupný rozvoj, nepřítomnost zjevné příčiny a sklon k chronicitě je podezřelý ze závažného postižení kostního systému, např. osteoporózou nebo nádorem. Vyzařování bolesti do dolních končetin nebo jejich zhoršení při kašli je typické pro kořenové dráždění nervových svazků. Mechanická bolest se typicky zhoršuje při pohybu, zánětlivá bolest se pohybem mírně zlepšuje, může např. obtěžovat v noci. Ve většině případů se jedná o svalové potíže, které odezní spontánně nebo za pomoci léků, režimových opatření nebo krátkodobé rehabilitace. Mají ovšem tendenci se vracet a pak vyžadují systematický přístup, s přispěním neurologa, ortopeda a rehabilitačního lékaře. Viz také bolest.

Zadní komora oční (lat. camera posterior bulbi) je prostor uvnitř oka, který je vyplněný komorovou tekutinou a nachází se za duhovkou. Zadní komora oční je důležitou strukturou, která se podílí na tvorbě a proudění komorové tekutiny. Komorová tekutina je produkována epitelem řasnatého tělíska a je vylučována právě do zadní komory, odkud proudí přes zornici do přední komory oční. Viz také přední komora oční.

Zadní renální fascie je jiný název pro Zuckerkandlovu fascii. Viz také renální, fascie.

Zadní lalok hypofýzy je jiný název pro neurohypofýzu. Viz také lalok, hypofýza.

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Duševní bolest neboli psychická bolest je společným znakem duševní nepohody i duševního onemocnění. Duševní bolest je pojem, který se často používá k popisu intenzivního emočního utrpení nebo duševního trápení. Je to subjektivní zkušenost, která může být vyvolána širokou škálou situací včetně ztráty blízké osoby, rozchodu, odmítnutí, selhání, sociálního vyloučení nebo jiných životních událostí a okolností, kdy nejsou uspokojeny naše důležité duševní potřeby. Univerzální duševní potřeby nás všech jsou: potřeba být milováni, pochopeni a propojeni s ostatními, potřeba být respektováni, uznáváni, oceněni a potvrzeni, potřeba bezpečí a jistoty. Duševní bolest se může projevovat jako stres, napětí, smutek, zoufalství, pocit prázdnoty, úzkost, beznaděj, ztráta radosti ze života, ztráta vitality, ale i pocit celkové fyzické nepohody, jako třeba při počínající chřipce. V kontextu duševní nepohody je duševní bolest často jedním z projevů. Může být reakcí na konkrétní stresující událost nebo situaci a je obvykle přechodná. Je to signál, že se nám nedostalo nebo nedostává něčeho pro nás velmi důležitého. I když jde o nepříjemný stav, v případě duševní nepohody obvykle najdeme způsoby, jak se s ní vypořádat. Není nám dobře, ale máme naději, že vše časem zvládneme a věříme, že máme dovednosti, jak to udělat. V kontextu duševního onemocnění může duševní bolest představovat hlubší a dlouhodobě přetrvávající pocit, který doprovází beznaděj – nevěříme, že to zvládneme a že si umíme pomoci. Může být známkou nebo součástí depresivní nebo úzkostné poruchy apod. V takových případech může duševní bolest výrazně a dlouhodobě ovlivňovat kvalitu života a vyžaduje odbornou léčbu, která může zahrnovat psychoterapii, farmakoterapii nebo v ideálním případě kombinaci obojího. Rozpoznání, kdy psychická bolest překračuje běžnou úroveň duševní nepohody a stává se indikátorem duševního onemocnění, je klíčové pro zajištění vhodné pomoci. Viz také duševní nepohoda, duševní onemocnění.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.