Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bolest v krku je častým příznakem zánětlivých onemocnění horních dýchacích cest. Ve většině případů se jedná o virový původ onemocnění, jehož léčba nevyžaduje antibiotika. Běžným doporučením jsou klid na lůžku, tekutiny a volně prodejné léky snižující horečku a bolesti. Někdy je potřeba odlišit virózu od streptokokového zánětu krčních mandlí, tzv. angíny. Angína má stejně rychlý nástup horečky, silné bolesti v krku a v oblasti krčních uzlin, obvykle ale chybí rýma. Lékař obvykle rozpozná anginu od virózy pomocí klinických známek. Suverénním rozlišovacím testem je tzv. CRP test. Je to test stanovení míry zánětu. Při jeho vysoké hodnotě je bakteriální původ pravděpodobný a lékař předepíše antibiotika. Přetrvávající bolesti v krku a při polykání by měly být vždy vyšetřeny lékařem. Viz také bolest.

Krkavice je jiný název pro krční tepny.

Zhoubné nádory hlavy a krku je souhrnné označení pro zhoubné nádory v ORL oblasti (tj. v oblasti úst, krku, nosu apod.). Tyto nádory obvykle začínají v dlaždicovém epitelu, který vystýlá sliznice v ORL oblasti, a odborně jsou označovány jako dlaždicobuněčné karcinomy. Zhoubné nádory hlavy a krku mohou vzniknout i ve slinných žlázách, dutinách, svalech nebo nervech v ORL oblasti, ale tyto typy zhoubných nádorů jsou mnohem méně časté než dlaždicobuněčné karcinomy. Viz také zhoubný nádor, nádory hlavy a krku.

Nádory hlavy a krku je souhrnné označení pro nádory v ORL oblasti (tj. v oblasti úst, krku, nosu apod.). Nádory hlavy a krku mohou být nezhoubné (benigní, například adenomy) nebo zhoubné (maligní, nejčastěji dlaždicobuněčné karcinomy). Viz také nádor, zhoubné nádory hlavy a krku.

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Duševní bolest neboli psychická bolest je společným znakem duševní nepohody i duševního onemocnění. Duševní bolest je pojem, který se často používá k popisu intenzivního emočního utrpení nebo duševního trápení. Je to subjektivní zkušenost, která může být vyvolána širokou škálou situací včetně ztráty blízké osoby, rozchodu, odmítnutí, selhání, sociálního vyloučení nebo jiných životních událostí a okolností, kdy nejsou uspokojeny naše důležité duševní potřeby. Univerzální duševní potřeby nás všech jsou: potřeba být milováni, pochopeni a propojeni s ostatními, potřeba být respektováni, uznáváni, oceněni a potvrzeni, potřeba bezpečí a jistoty. Duševní bolest se může projevovat jako stres, napětí, smutek, zoufalství, pocit prázdnoty, úzkost, beznaděj, ztráta radosti ze života, ztráta vitality, ale i pocit celkové fyzické nepohody, jako třeba při počínající chřipce. V kontextu duševní nepohody je duševní bolest často jedním z projevů. Může být reakcí na konkrétní stresující událost nebo situaci a je obvykle přechodná. Je to signál, že se nám nedostalo nebo nedostává něčeho pro nás velmi důležitého. I když jde o nepříjemný stav, v případě duševní nepohody obvykle najdeme způsoby, jak se s ní vypořádat. Není nám dobře, ale máme naději, že vše časem zvládneme a věříme, že máme dovednosti, jak to udělat. V kontextu duševního onemocnění může duševní bolest představovat hlubší a dlouhodobě přetrvávající pocit, který doprovází beznaděj – nevěříme, že to zvládneme a že si umíme pomoci. Může být známkou nebo součástí depresivní nebo úzkostné poruchy apod. V takových případech může duševní bolest výrazně a dlouhodobě ovlivňovat kvalitu života a vyžaduje odbornou léčbu, která může zahrnovat psychoterapii, farmakoterapii nebo v ideálním případě kombinaci obojího. Rozpoznání, kdy psychická bolest překračuje běžnou úroveň duševní nepohody a stává se indikátorem duševního onemocnění, je klíčové pro zajištění vhodné pomoci. Viz také duševní nepohoda, duševní onemocnění.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha je jedna ze somatoformních poruch. Postiženého sužují chronické a silné bolesti, jejichž příčinu však není možné objasnit. V těchto případech se většinou časem ukáže, že původcem bolesti je psychická a sociální zátěž. Viz také porucha.