Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bederní obratle (lat. vertebrae lumbales) jsou největší obratle v lidské páteři. Bederních obratlů je celkem pět a jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Viz také kostra, páteř, obratle, krční obratle, hrudní obratle.

Zánět obratle, zánět obratlů neboli spondylitida je obvykle závažné a chronické onemocnění. Existují různé typy spondylitidy, které se vzájemně liší příčinami vzniku i stupněm závažnosti, a které obvykle vyžadují odlišné způsoby léčby. Nejznámějším příkladem je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). Viz také zánět, obratle.

Bederní lordóza je označení pro normální zakřivení bederní páteře směrem dopředu. Viz také lordóza, bederní páteř.

Bederní páteř je třetí z pěti oddílů páteře (počítáno odshora). Bederní páteř je tvořena pěti bederními obratli, které jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Pro zdravou bederní páteř je typická mírná bederní lordóza. Viz také páteř, krční páteř, hrudní páteř, kost křížová, kostrč.

Bederní nervy (nervi lumbales) jsou míšní nervy, které vycházejí z bederní části míchy. Bederní nervy jsou označovány jako L1 až L5, všechny jsou párové a jsou součástí periferního nervového systému. Viz také nervy, míšní nervy, periferní nervový systém.

Obratlový otvor (lat. foramen vertebrale) je velký otvor v každém obratli. Obratlové otvory jednotlivých obratlů leží nad sebou a společně tvoří páteřní kanál, jímž prochází mícha. Pozor: Obratlový otvor není totéž co meziobratlový otvor! Viz také obratle, páteř.

Obratlový oblouk (lat. arcus vertebrae) je zadní část obratle. Na obratlovém oblouku rozlišujeme dva pedikly, dvě laminy a sedm výběžků: 2× pedikl (pediculus) – boční část obratlového oblouku, vycházející ze zadní části těla obratle, 2× lamina (syn.: ploténka) (lamina) – plochá ploténka, vzadu uzavírající obratlový oblouk, 1× trnový výběžek (processus spinosus) – spojuje laminy, míří dozadu a dolů, upínají se na něj svaly a vazy, 2× příčný výběžek (processus transversus) – místo úponu svalů, které zajišťují pohyb páteře, a také vazů, které ji stabilizují, 2× dolní kloubní výběžek (processus articularis inferior) – míří dolů, spojuje se s horním kloubním výběžkem následujícího obratle, 2× horní kloubní výběžek (processus articularis superior) – míří nahoru, spojuje se s dolním kloubním výběžkem předešlého obratle. Viz také obratle.

Krční obratle (lat. vertebrae cervicales) jsou nejmenší a nejlehčí obratle v lidské páteři. Krčních obratlů je celkem sedm a jsou označovány (shora dolů) zkratkami C1 až C7. První dva obratle – atlas (C1) a čepovec (C2) – se od všech ostatních obratlů poměrně výrazně liší: není mezi nimi meziobratlová ploténka a mají jedinečnou strukuru i funkci (otáčení hlavou, přikyvování apod.). Ostatní krční obratle (C3–C7) již vykazují charakteristické znaky. Viz také kostra, páteř, obratle, hrudní obratle, bederní obratle, atlas, čepovec.

Atlas (lat. atlas) je první krční obratel, který narozdíl od typických obratlů nemá tělo ani trnový výběžek (viz obratlový oblouk). Atlas je kruhovitá kost, kterou tvoří přední oblouk, zadní oblouk, a na každé straně zesílená postranní část. Skloubení mezi atlasem a čepovcem je příkladem kolového kloubu. První krční obratel je pojmenován po Atlasovi z řecké mytologie, protože podobně jako Atlas podpíral zeměkouli, atlas podpírá celou hlavu. Viz také čepovec, krční obratle.

Hrudní obratle (lat. vertebrae thoracicae) jsou středně velké obratle v lidské páteři. Hrudních obratlů je celkem dvanáct a jsou označovány (shora dolů) zkratkami Th1 až Th12. Viz také kostra, páteř, obratle, krční obratle, bederní obratle.