Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bazální buňky jsou buňky, které se nacházejí v hlubokých vrstvách epitelu. Obvykle se jedná o relativně málo diferencované kmenové buňky, které zajišťují náhradu odumřelých epitelových buněk. Dělením bazální buňky vzniká: nová bazální buňka, buňka, která se postupně diferencuje (a zároveň je vytlačována směrem k vnějšímu povrchu epitelu). Bazální buňky se vyskytují například v pokožce, konkrétně v její bazální vrstvě. Jejich diferenciací vznikají keratinocyty, které postupně ztrácejí tekutinu, vystupují směrem na povrch a rohovatí. Z povrchu kůže se pak postupně odlupují nepatrné kožní šupinky. Kromě pokožky se bazální buňky vyskytují v mnoha dalších tkáních – například v čichovém epitelu, chuťových pohárcích, nadvarlatech, prostatě apod. Viz také buňka.

Bazální ganglia neboli bazální jádra (lat. nuclei basales) jsou oblasti šedé hmoty, které jsou uloženy hluboko uvnitř mozku, přesněji řečeno ve spodní části každé mozkové hemisféry. Jednotlivá bazální ganglia jsou obvykle označována latinskými názvy (neboť české názvy nejsou běžně zažité), například: nucleus caudatus, putamen, globus pallidus. Terminologická poznámka: Správnější než „bazální ganglia“ by bylo používat termín bazální jádra, neboť se jedná o shluky těl nervových buněk v oblasti centrálního nervového systému. Zažitý a hojně používaný termín „bazální ganglia“ je tedy technicky vzato nesprávný, neboť ganglia jsou struktury periferního nervového systému. Obrázek: Schematické znázornění polohy některých (nikoli všech) bazálních ganglií v mozku: nucleus caudatus (sestávající z anglicky označených částí caudate head + caudate body + caudate tail) a putamen jsou znázorněny oranžově, globus pallidus je znázorněn tmavožlutě. (Zdroj: By Lim S-J, Fiez JA and Holt LL (2014) How may the basal ganglia contribute to auditory categorization and speech perception? Front. Neurosci. 8:230. doi: 10.3389/fnins.2014.00230, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44994759)

Bazální metabolický obrat je jiný název pro bazální energetický výdej. Viz také metabolismus, metabolický obrat.

Bazální energetický výdej, bazální metabolický obrat neboli BMR (zkratka pochází z anglického názvu basal metabolic rate) je množství energie, které lidské tělo potřebuje pro udržení životních funkcí (tlukotu srdce, dýchání apod.) v úplném klidu. Klidovým stavem, který odpovídá bazálnímu energetickému výdeji, se rozumí: poloha vleže v klidu, bez pohybu, při normální tělesné teplotě, ráno nalačno, při okolní teplotě příjemné pro neoblečeného člověka, tj. v rozmezí 20–28 °C. BMR závisí mimo jiné na věku, pohlaví, výšce a hmotnosti. Spotřeba energie během fyzické aktivity se udává v násobcích bazálního energetického výdeje (který je pro každého člověka jiný, mj. v závislosti na pohlaví a tělesné konstituci), tedy v tzv. metabolických ekvivalentech (MET). Terminologická poznámka: K označení bazálního energetického výdeje se poměrně často používá zjednodušený název „bazální metabolismus“. Tento výraz je však poněkud zavádějící, neboť metabolismus označuje soubor chemických reakcí probíhajících v těle, nikoli množství energie v klidu. Viz také metabolický obrat, metabolický ekvivalent, celkový energetický výdej.

Bazální vrstva pokožky (lat. stratum basale epidermidis) je nejspodnější z pěti vrstev pokožky. Přímo pod bazální vrstvou se nachází škára. Bazální vrstva pokožky je tvořena především tzv. bazálními buňkami, které se neustále dělí a vznikají z nich keratinocyty. Mezi bazálními buňkami v této vrstvě pokožky jsou navíc rozptýleny dva další typy buněk: Merkelovy buňky a melanocyty. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.

Kmenové buňky jsou nespecializované buňky, které: se podle potřeby mohou znovu a znovu dělit (procesem tzv. mitózy, čímž vznikají nové kmenové buňky), se za určitých podmínek mohou diferencovat ve specializované buňky. Podle toho, do kolika různých typů buněk se daná kmenová buňka může diferencovat, odborníci rozlišují totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky (viz obrázek). Obrázek: Různé typy kmenových buněk – schematický nákres. Směrem shora dolů jsou znázorněny totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kmenové buňky.