Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Antitrombotická léčba neboli protisrážlivá léčba je léčba vedoucí ke zpomalení aktivace mechanismů srážení krve, s cílem zamezit vzniku trombu nebo jeho dalšího zvětšování. Léčbu, která pak vede k rozpuštění již vzniklého trombu, nazýváme trombolytická léčba. Antitrombotická léčba se používá především k prevenci plicní embolie a cévní mozkové příhody a zahrnuje léčbu nízkomolekulárním heparinem v injekcích, warfarinem nebo tzv. novými orálními antikoagulancii. U pacientů užívajících warfarin musí být pravidelně prováděny kontroly hemokoagulace a podle toho upravována léčba. Účinnost léku mohou ovlivnit některé potraviny. Pacienti užívající protisrážlivé léky musí být obezřetní při užívání jiných léků s ohledem na nevhodné kombinace a riziko gastropatie a při konzumaci některých potravin. Viz také anti-.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Medikamentózní léčba, farmakologická léčba neboli farmakoterapie je léčba pomocí léků. Kromě medikamentózní léčby používají lékaři řadu dalších léčebných postupů (chirurgická léčba, psychoterapie apod.). Odvozené přídavné jméno je farmakoterapeutický. Opakem medikamentózní léčby je nemedikamentózní léčba. Viz také terapie, farmakologie.

Kauzální léčba je taková léčba, která je zaměřena na příčinu nemoci. Pro úspěšnou kauzální léčbu musí být splněny dva předpoklady: je známa příčina onemocnění, existuje lék či výkon, který příčinu i samotné onemocnění může odstranit. Opakem kauzální léčby je symptomatická léčba.

Symptomatická léčba je taková léčba, která je zaměřena na projevy nebo příznaky (symptomy) onemocnění, nikoli na jeho příčinu. Opakem symptomatické léčby je kauzální léčba.

Trombolytická léčba je léčba, jejímž cílem je rozpuštění již vzniklého trombu. Viz také fibrinolýza, trombolýza a antitrombotická léčba.

Pokračovací léčba je druhá fáze léčby deprese. Navazuje na akutní léčbu a trvá 4–9 měsíců, během nichž je pacient léčen pomocí antidepresiva, psychoterapie, elektrokonvulzivní terapie nebo jiných léčebných metod, aby se zabránilo recidivě. Viz také akutní léčba deprese, udržovací léčba deprese.

Cíl léčby je stav, kterého se lékař snaží dosáhnout u konkrétního pacienta s konkrétním onemocněním. Cílem léčby nemusí být vždy jen uzdravení. Například: u onkologických pacientů v pokročilém stadiu onemocnění může být cílem léčby prodloužení života, zlepšení kvality života nebo potlačení příznaků onemocnění, u žen s těhotenskou cukrovkou je cílem léčby udržení normální glykemie, apod.

Udržovací léčba je léčba, která obvykle navazuje na úspěšnou zahajovací léčbu nemoci (například zhoubného nádoru) a jejím cílem je prodloužit co nejvíce období, kdy je nemocný v pořádku nebo ve stabilizovaném stavu. Viz také udržovací léčba deprese.

Antiagregační léčba neboli protidestičková léčba mění srážlivost krve ovlivňováním funkce trombocytů (pozor, nejedná se o antikoagulační léčbu!). Viz také anti-, antiagregancia.