Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Schwannovy buňky jsou jedním ze dvou typů neuroglií (podpůrných buněk nervové tkáně), které se nacházejí v periferním nervovém systému. Schwannovy buňky vytvářejí myelinovou pochvu kolem axonů (nervových vláken) v periferních nervech. Obrázek: Neuroglie v periferním nervovém systému (Schwannovy buňky a satelitní buňky) – schematický nákres. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, neuroglie, periferní nervy.

Vestibulární schwannom neboli neurinom akustiku je nezhoubný (benigní), pomalu rostoucí nádor, který má původ ve vestibulárním nervu, přesněji řečeno v jeho Schwannových buňkách (odtud pochází i název nádoru). Obvykle se nachází pouze na jedné straně, tedy buď nalevo nebo napravo. Vestibulární schwannom se někdy vyskytuje i jako součást tzv. neurofibromatózy typu 2 (NF2). Vestibulární schwannom v mnoha případech zůstává dlouho bez povšimnutí, někdy je objeven spíše náhodou – například při vyšetření magnetickou rezonancí. Typickými příznaky jsou postupně se zhoršující nedoslýchavost, tinnitus (ušní šelest), někdy i závratě. Rostoucí nádor může začít tlačit na hlavové nervy v jeho blízkosti, což může vést k ochrnutí mimických svalů v jedné polovině obličeje, případně k poruchám citlivosti v obličeji. Léčba se obvykle zahajuje, jakmile se objeví příznaky. Pokud je příznaků málo nebo dokonce nejsou žádné, je možné vyčkávat. V rámci tzv. aktivního sledování (angl. active surveillance) však lékaři růst nádoru monitorují, obvykle pomocí magnetické rezonance. V závislosti na velikosti nádoru a na příznacích, které způsobuje, může lékař doporučit léčbu radioterapií nebo chirurgickým zákrokem. Viz také schwannom, nádory mozku, vestibulární nerv, Schwannovy buňky.

Schwannomatóza je nejméně častou formou neurofibromatózy. Některé příznaky jsou podobné jako u pacientů s neurofibromatózou typu 2 (NF2), neboť schwannomatóza se vyznačuje výskytem pomalu rostoucích schwannomů hlavových, míšních a periferních nervů, a v některých případech i meningeomů mozku a míchy. U některých pacientů se schwannomatózou se nádory omezují jen na jednu část těla, například na jednu ruku, nohu nebo jeden úsek okolo páteře. U některých pacientů se vyvine mnoho nádorů, zatímco u jiných pouze několik. Podle toho, kde se nacházejí, mohou schwannomy nebo meningeomy u různých pacientů způsobovat velmi odlišné příznaky. Viz také schwannom, neurofibromatóza.

Schwannom neboli neurinom je pomalu rostoucí nádor periferního nervového systému, který pochází ze Schwannových buněk, tj. jednoho typu podpůrných buněk nervové tkáně. Schwannomy jsou téměř vždy nezhoubné (benigní), ale ve vzácných případech byly zaznamenány i zhoubné (maligní) schwannomy. Zvýšené riziko vzniku schwannomu mají pacienti s některou ze tří forem neurofibromatózy. Viz také Schwannovy buňky, schwannomatóza, vestibulární schwannom.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.

Kmenové buňky jsou nespecializované buňky, které: se podle potřeby mohou znovu a znovu dělit (procesem tzv. mitózy, čímž vznikají nové kmenové buňky), se za určitých podmínek mohou diferencovat ve specializované buňky. Podle toho, do kolika různých typů buněk se daná kmenová buňka může diferencovat, odborníci rozlišují totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky (viz obrázek). Obrázek: Různé typy kmenových buněk – schematický nákres. Směrem shora dolů jsou znázorněny totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kmenové buňky.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.