Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Merkelovy buňky jsou buňky, které se nacházejí v bazální vrstvě pokožky a fungují jako smyslové receptory. Prostřednictvím Merkelových buněk vnímáme mechanické podněty, jako je dotek, tlak a vibrace. Tyto buňky se vyskytují v obzvláště velkém počtu v pokožce dlaní a chodidel (včetně konečků prstů na rukou i na nohou). Merkelovy buňky se řadí mezi mechanoreceptory. Obrázek: Vrstvy pokožky – schematický nákres. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). Merkelova buňka je znázorněna tyrkysovou barvou. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, karcinom z Merkelových buněk.

Karcinom z Merkelových buněk je poměrně zřídka se vyskytující typ zhoubného nádoru kůže, který vzniká obvykle na místech těla, které byly opakovaně a dlouhodobě vystavovány slunečnímu záření. Nejčastěji se vyskytuje u starších lidí a u lidí s oslabeným imunitním systémem. Karcinom z Merkelových buněk se řadí mezi tzv. nemelanomové kožní nádory. Viz také karcinom, Merkelovy buňky, nemelanomové kožní nádory, zhoubné nádory kůže.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Multipotentní kmenové buňky jsou kmenové buňky, které mají schopnost diferencovat se v několik různých typů specializovaných buněk. Příkladem multipotentních kmenových buněk jsou hematopoetické kmenové buňky: z těch se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Viz také multi-, kmenové buňky.

Kmenové buňky jsou nespecializované buňky, které: se podle potřeby mohou znovu a znovu dělit (procesem tzv. mitózy, čímž vznikají nové kmenové buňky), se za určitých podmínek mohou diferencovat ve specializované buňky. Podle toho, do kolika různých typů buněk se daná kmenová buňka může diferencovat, odborníci rozlišují totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky (viz obrázek). Obrázek: Různé typy kmenových buněk – schematický nákres. Směrem shora dolů jsou znázorněny totipotentní, pluripotentní a multipotentní kmenové buňky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kmenové buňky.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Epiteloidní buňky jsou specializované buňky pojivové tkáně, které vypadají podobně jako epitelové buňky. Epiteloidní buňky jsou součástí imunitního systému; účinkem cytokinů se vyvíjejí z makrofágů nebo z histiocytů. Viz také buňka.

Hematopoetické kmenové buňky neboli HSC (zkratka pochází z anglického názvu haematopoietic stem cells) jsou nezralé buňky, ze kterých se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Hematopoetické kmenové buňky se nacházejí jak v periferní krvi, tak v kostní dřeni. HSC jsou konkrétním příkladem tzv. multipotentních kmenových buněk. Viz také hematopoéza, kmenové buňky.