Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Červená kostní dřeň (lat. medulla ossium rubra) je jeden ze dvou typů kostní dřeně. V červené kostní dřeni vznikají a dozrávají všechny krevní buňky – s výjimkou lymfocytů, které v červené kostní dřeni sice vznikají, avšak dozrávají v některém z orgánů lymfatického systému, např. v lymfatických uzlinách nebo ve slezině. Červená kostní dřeň se navíc spolu s játry a slezinou podílí na odbourávání starých červených krvinek. U dětí je přítomen prakticky pouze tento typ kostní dřeně. V průběhu života nicméně červené kostní dřeně ubývá a nahrazuje ji žlutá kostní dřeň. U dospělých se červená kostní dřeň nachází už jen v několika kostech – např. v žebrech, kosti hrudní a kostech pánevních. Viz také kostní dřeň, žlutá kostní dřeň.

Žlutá kostní dřeň (lat. medulla ossium flava) je jeden ze dvou typů kostní dřeně. Žlutá kostní dřeň slouží především jako zásobárna tuku; za určitých podmínek, například při velké ztrátě krve nebo při horečce, se však může přeměnit na červenou kostní dřeň. Žlutá kostní dřeň je někdy kvůli velkému množství tukových buněk označována rovněž jako tuková dřeň. Viz také kostní dřeň, červená kostní dřeň.

Kostní dřeň (lat. medulla ossium) je měkká houbovitá tkáň, která se nachází uvnitř kostí. V kostní dřeni probíhá tvorba krevních buněk – tento proces je odborně označován jako hematopoéza. Kostní dřeň tvoří přibližně 4 % celkové tělesné hmotnosti (u zdravého dospělého člověka to odpovídá asi 2,6 kg). Rozlišujeme dva typy kostní dřeně: červená kostní dřeň – je zodpovědná za tvorbu červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček, žlutá kostní dřeň – skládá se převážně z tukových buněk. Při narození a v raném dětství je většina kostní dřeně červená. S přibývajícím věkem se stále větší část mění na žlutou. U dospělého člověka je přibližně polovina kostní dřeně červená, druhá polovina bílá. Kostní dřeň se řadí mezi tzv. primární lymfatické orgány. Viz také kosti.

Resorpce kostní tkáně je odborný název pro vstřebávání kostí. Viz také resorpce, kostní tkáň.

Depozice kostní tkáně je odborný název pro tvorbu kostí. Viz také depozice, kostní tkáň.

Kostní dysplazie je ne zcela přesné, avšak vžité a relativně často používané označení pro skeletální dysplazii. Viz také kosti, dysplazie.

Kostní tkáň představuje specializovaný typ pojivové tkáně, která se od všech ostatních typů odlišuje tvrdostí a pevností. Kostní tkáň je základem všech kostí, a skládá se z kostních buněk a z kostní matrix. Viz také kosti, tkáň.

Kostní metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do kosti. Viz také kosti, metastáza.

Hustota kostní hmoty je zjednodušeně řečeno obsah minerálů v určitém objemu kosti. Hustota kostní hmoty se používá zejména při hodnocení pevnosti kostí a případného rizika vzniku osteoporózy. Viz také kostní hmota, kostní tkáň.

Kostní hmota je obsah minerálů v kostech. Viz také kosti, hustota kostní hmoty, vrcholová kostní hmota.