Epidemiologie srdečního selhání

Interaktivní vizualizace datové sady

Základní informace a definice

V rámci zveřejňování dat z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) vznikla datová sada přinášející informace o výskytu srdečního selhání v České republice ve formě anonymizovaných dat. Datová sada vzniká v souladu s národní metodikou tvorby otevřených dat a bude dostupná v národním katalogu.

Jeden záznam (řádek) datové sady obsahuje informaci o výskytu a léčbě srdečního selhání u jednoho pacienta v průběhu jednoho roku; jde o tzv. paciento-rok. Kromě pacientů s prokázaným srdečním selháním jsou zahrnuti i pacienti se strukturálním onemocněním srdce, u nichž je pravděpodobná progrese do srdečního selhání.

Seznam uvažovaných diagnóz dle Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize (MKN-10):

• I05–I09 chronické revmatické choroby srdeční;
• I11.0 Hypertenzní nemoc srdce s (městnavým) srdečním selháním;
• I13.0 Hypertenzní nemoc srdce a ledvin s (městnavým) selháním srdce;
• I13.2 Hypertenzní nemoc srdce a ledvin s (městnavým) srdečním selháním i selháním ledvin;
• I20–I25 Ischemické nemoci srdeční;
• I34–I37 nerevmatická onemocnění chlopně;
• I39 endokarditida a onemocnění srdečních chlopní při nemocech zařazených jinde;
• I40–I43 zánět srdečního svalu a kardiomyopatie;
• I50 Selhání srdce;
• R57.0 Kardiogenní šok;
• Q20–Q24 vrozené srdeční vady.

Pacient se srdečním selháním je v datech NRHZS identifikován při splnění alespoň jednoho z níže uvedených kritérií a) až d).

a) Pacienti s ambulantní léčbou:

Praktický lékař (odbornost 001), internista (odbornost 101) nebo kardiolog (odbornost 107) vykázal diagnózu z výše uvedeného seznamu a pacientovi bylo do 3 měsíců od této ambulantní návštěvy předepsáno léčivo ze skupiny C03CA01 (furosemid), C03DA01 (spironolakton), C03DA04 (eplerenon) nebo C09DX04 (sakubitril-valsartan) dle anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace léčiv (ATC-klasifikace).

b) Pacienti s hospitalizační léčbou srdečního selhání (primární):

Pacient byl hospitalizován na lůžku akutní péče s hlavní diagnózou hospitalizačního případu (klasifikovaného dle CZ-DRG):

• I11.0 Hypertenzní nemoc srdce s (městnavým) srdečním selháním;
• I13.0 Hypertenzní nemoc srdce a ledvin s (městnavým) selháním srdce;
• I13.2 Hypertenzní nemoc srdce a ledvin s (městnavým) srdečním selháním i selháním ledvin;
• I25.5 Ischemická kardiomyopatie;
• I42.0 Dilatovaná kardiomyopatie;
• I42.9 Kardiomyopatie NS;
• I50.0 Městnavé selhání srdce;
• I50.1 Selhání levé komory;
• I50.9 Selhání srdce NS;
• R57.0 Kardiogenní šok.

c) Pacienti s hospitalizační léčbou srdečního selhání (sekundární):

Pacient byl hospitalizován na lůžku akutní péče pro některou diagnózu ze seznamu uvedeného v úvodu této kapitoly, a to na pozici hlavní nebo vedlejší diagnózy hospitalizačního případu (klasifikovaného dle CZ-DRG). Zároveň je splněna podmínka, že pacientovi bylo do 3 měsíců od ukončení hospitalizace předepsáno léčivo ze skupiny C03CA01 (furosemid), C03DA01 (spironolakton), C03DA04 (eplerenon) nebo C09DX04 (sakubitril-valsartan) dle ATC-klasifikace. Nejsou zde hodnoceny hospitalizační případy splňující již kritérium b).

d) Pacienti, u nichž byla provedena ortotopická transplantace srdce (OTS), implantace dlouhodobé levostranné mechanické srdeční podpory (LVAD) nebo byla zahájena srdeční resynchronizační léčba (CRT):

OTS je identifikována vykázáním výkonů 07269 (DRG) transplantace srdce, 07270 (DRG) transplantace srdce a plic, 55240 transplantace srdce – primooperace, 55241 transplantace srdce – reoperace. Implantace LVAD a CRT je identifikována vykázáním příslušného kódu zdravotnického materiálu, jde o vybrané prostředky zdravotnické techniky (PZT) typu 53, 77 a 85.

Data NRHZS jsou aktuálně k dispozici v rozsahu pokrývajícím časové období 2010–2022, přičemž tato datová sada zaměřující se na pacienty se srdečním selháním pokrývá pouze časové období 2015–2021. Data z let 2010–2014 jsou využita jako zdroj informací o případné historii léčby srdečního selhání u jednotlivých pacientů, aby bylo možné u nových případů (od roku 2015) s dostatečnou spolehlivostí rozhodnout, zda se opravdu jedná o incidenční případ a pacient nebyl léčen již někdy v minulosti. Data za rok 2022 jsou naopak využita pro vyhodnocení definičních kritérií u pacientů zachycených v roce 2021, která vyžadují několikaměsíční sledování pacienta kvůli předepsaným léčivům.

Z technického hlediska vzniká tato datová sada kombinací údajů z datové věty AB (hlavičky dokladů o poskytnutých zdravotních službách) a datové věty AC (řádky těchto dokladů s údaji o jednotlivých poskytnutých zdravotních službách) dle Datového rozhraní NRHZS, pro bližší informace viz dokumentaci na webové adrese https://www.uzis.cz/nrhzs.

Interpretace a informační hodnota

Datová sada je odvozena z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). Jeden záznam (řádek) hodnotí jeden rok života pacienta s historií srdečního selhání. Pro pacienta jsou v každém hodnoceném roce uvedeny aktualizované demografické charakteristiky pro daný rok a vykázaná péče související s léčbou srdečního selhání v daném roce. Pro zasazení záznamu do časového kontextu je dále uveden rok diagnózy srdečního selhání a rok úmrtí pacienta, pokud nastalo. Pacient má v datové sadě tolik záznamů, v kolika letech u něj bylo srdeční selhání sledováno, tj. od roku diagnózy (resp. od roku 2015, pokud pacient poprvé splnil definiční kritéria srdečního selhání již v předchozích letech) do roku úmrtí (resp. do posledního hodnoceného roku, pokud úmrtí nenastalo).

Informační limity

Data o zdravotních službách mimo veřejné zdravotní pojištění (samoplátci, připojištění…) nebo služby nevykazované zdravotní pojišťovně (např. výkony agregované do ošetřovacího dne při lůžkové péči) nejsou v datové sadě zohledněny.

Z důvodu ochrany osobních údajů fyzických osob je limitována úroveň detailu popisných charakteristik (geografická lokalizace na úroveň kraje, věk na vybrané věkové kategorie). Jednotlivé řádky souboru jsou plně anonymizovány a nejsou žádným způsobem propojitelné. Napříč hodnoceným časovým obdobím tedy nelze sledovat vybraného pacienta v jednotlivých letech.

Příklady použití

Na základě této datové sady lze hodnotit epidemiologii srdečního selhání v populaci ČR včetně časového vývoje. Kromě absolutních hodnot lze v kombinaci s dalšími datovými zdroji o populaci ČR počítat také standardizované hodnoty – např. přepočet na 100 000 obyvatel, a to souhrnně i s ohledem na pohlaví, věk a kraj bydliště pacienta.

Typické příklady využití dat:

• Incidenci lze odvodit z počtu záznamů (řádků), kde se hodnocený rok shoduje s rokem diagnózy.
• Prevalenci lze odvodit z počtu záznamů (řádků) pro hodnocený rok.
• Mortalitu lze odvodit z počtu záznamů (řádků), kde se hodnocený rok shoduje s rokem úmrtí, popřípadě lze analyzovat délku přežití na základě diference mezi rokem diagnózy a rokem úmrtí (aby nebyl pacient zahrnut opakovaně, je nutné analyzovat buď záznamy z jednoho vybraného roku, nebo pouze incidentní záznamy).
• Lze hodnotit počet osob hospitalizovaných pro srdeční selhání v jednotlivých letech.

Příklad konkrétního výstupu: Uživatel hodnotí časový vývoj prevalence srdečního selhání v jednotlivých krajích ČR (počet případů na 100 tisíc obyvatel kraje v roce 2015 vs. v roce 2020), srovnává prevalenci v různých věkových skupinách vzhledem k velikosti populace daného věku (= věkově specifická prevalence).

Ochrana osobních údajů a identity právnických osob

Datová sada je připravována v souladu se zákonem 372/2011 Sb. (Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování) §73 odst. 8 a zákonem 110/2019 Sb. §16. Pro odstranění rizika identifikace fyzických osob jsou data kompletně anonymizována a neobsahují žádné identifikátory umožňující propojení záznamů (řádků) týkajících se jednoho pacienta mezi sebou. Časové údaje jsou prezentovány pouze v letech (rok diagnózy, rok léčby, rok úmrtí), geografické údaje (bydliště pacienta) pouze na úroveň kraje a věk pacienta pouze jako věková kategorie.

Klíčová slova

NRHZS, srdeční selhání, incidence, prevalence, mortalita, hospitalizace

Klasifikace dle EuroVoc

Heart failure

Popis parametrů