5 min. čtení
Jednou z nejčastějších příčin nízké ochoty spolupracovat, a tím i selhání léčby, bývá příliš dlouhá konzervativní léčba s nedostatečným efektem bez zahájení léčby antiobezitiky. Jestliže není pacientovi nabídnuto antiobezitikum při delší stagnaci a stálé snaze o redukci hmotnosti, často to vede k ukončení spolupráce a k návštěvě jiných „center na hubnutí“ apod. To pak současně vede ke zvýšené spotřebě různých doplňků stravy a nesmyslných přípravků na hubnutí, které nemají žádný prokázaný vliv na snížení hmotnosti, nebo k realizování nesmyslných redukčních režimů.
Aby léčba antiobezitiky měla dlouhodobý efekt, to znamená, aby redukce hmotnosti, nebo alespoň její udržení pokračovalo i po přerušení léčby antiobezitiky, je nutné před zahájením farmakoterapie podrobně s pacientem probrat jeho jídelní zvyklosti. Zahájení léčby antiobezitiky u nedostatečně edukovaného pacienta je chyba, která může být přímo zodpovědná nejen za neúspěch při dlouhodobé redukci hmotnosti, ale v některých případech může pacientovi způsobit i velmi nepříjemné situace.
Prvním krokem, který se nám v praxi při edukaci pacienta velmi osvědčuje, je vedení podrobných jídelních záznamů nemocnými. Pravdivé vedení jídelních záznamů je nesmírně důležité: na jejich základě si lékař může udělat určitý obrázek o jídelních zvyklostech konkrétního pacienta a následně určit vhodné antiobezitikum. Rozlišení hladu a chuti je velmi důležité pro další postup i pro výběr antiobezitika. Než zahájíme terapii antiobezitiky, je nutné se ubezpečit, že pacient zná principy redukční diety a že si umí sestavit základní mírně redukční jídelníček. Zahájení léčby antiobezitiky bez počáteční úpravy životního stylu vede prakticky vždy po přerušení léčby k opětovnému vzestupu hmotnosti – pacient se obvykle vrací ke svému původnímu životnímu stylu, a tím i k původní, ale často ve formě „jojo efektu“ i vyšší hmotnosti.
Pacientovi je nutné hned na začátku léčby vysvětlit, že antiobezitika mu mohou v jeho úsilí o snížení hmotnosti pomoci, ale sama bez jeho úsilí obezitu nevyřeší. Optimální je, když dojde před zahájením farmakoterapie k poklesu hmotnosti minimálně o 2–3 kg, což se většině pacientů daří s minimálním pokusem o změnu. Mnoho pacientů hubne však postupně mnohem více a ponechává užívání antiobezitik až na dobu, kdy se pokles hmotnosti zastaví.
K dnešnímu dni jsou Státním ústavem pro kontrolu léčiv jako antiobezitika uznány pouze tyto léčivé přípravky: Adipex retard (fentermin), Xenical (orlistat) a volně prodejný lék alli (orlistat), dále pak z moderních antiobezitik je to Mysimba (kombinace naltrexonu s bupropionem) a konečně Saxenda (liraglutid). Ve všech případech je redukce hmotnosti při užívání těchto přípravků založena na ovlivnění poměru mezi příjmem a výdejem energie.
Centrálně působící látky
Na našem trhu jsou dostupná dvě léčiva reprezentující centrálně působící antiobezitika. Již poměrně dlouho je k dispozici fentermin (Adipex retard), jehož užití se v současné době ve většině států Evropské unie pro nežádoucí účinky nedoporučuje, nebo je dokonce zakázáno. V běžné praxi fentermin již téměř neužíváme. Moderním zástupcem centrálně působících léků je přípravek kombinující bupropion s naltrexonem (Mysimba). Bupropion se používá k léčbě depresí, velmi úspěšný je při léčbě závislosti na tabáku, resp. při odvykání kouření. Snižuje příjem potravy inhibicí zpětného vychytávání dopaminu a noradrenalinu a aktivuje hypotalamickou proopiomelanokortinovou anorexigenní osu. Naltrexon je pak opioidní antagonista užívaný v léčbě závislosti na opioidech a alkoholu. Snižuje příjem potravy inhibicí opioidních neuronů v centrech mozku zodpovědných za hlad a nasycení, dále potlačuje nezvladatelné nutkání jíst tím, že inhibuje odměňovací systém v mozku. Kombinace naltrexon/bupropion (Mysimba) zatím není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Látky omezující vstřebávání živin (blokátory střevních lipáz)
Orlistat je relativně novým lékem na léčbu obezity, který je u nás známý pod obchodním názvem Xenical. Tento lék se podává perorálně a působí na principu blokády žaludeční a pankreatické lipázy, což je enzym nezbytný pro degradaci tuků na glycerol a volné mastné kyseliny. Orlistat ve střevě blokuje vstřebávání tuků, proto je přibližně 30 % tuku v potravě nestráveno a vyloučeno stolicí. S tím souvisí i hlavní nežádoucí účínek, totiž vodnatá mastná stolice, nutkání na stolici či zvýšený odchod plynů. Nežádoucí účinky se vyskytují zejména v počátcích léčby. Patří mezi ně průjem, nucení na stolici a plynatost, zvláště při porušení diety. Pro pacienty mají však tyto účinky i výchovný charakter. Pokud pacient bude stále jíst tučné pokrmy, tak se průjmy rozhodně nezmírní, ale budou stále stejné. Orlistat nejenže snižuje tělesnou hmotnost, ale ovlivňuje i složení tělesných tuků; zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu, zlepšuje kompenzaci diabetu a vysokého krevního tlaku. U orlistatu není určena maximální délka užívání, proto je možné jej užívat dlouhodobě (roky).
Látky podobné hormonům trávicího traktu (inkretinová mimetika)
V poslední době se zvláště v diabetologii objevují nové typy léků jako tzv. analoga peptidu 1 podobného glukagonu (GLP 1), která jsou aplikována podkožně jako inzulin. Fungují na bázi zvýšeného pocitu nasycení po jídle, a tím dochází i k poklesu hmotnosti, proto se s výhodou používají i v obezitologii. Působí rovněž na zpomalování vyprazdňování žaludku – tímto mechanismem zvyšuje pocit sytosti, plnosti v organismu.
