2 min. čtení
Hypercholesterolemie (vysoká hladina cholesterolu) patří mezi klasické rizikové faktory aterosklerózy (kornatění tepen) od dob tzv. Framinghamské studie, která jako první podrobně prokázala existenci rizikových faktorů aterosklerózy. Později se ukázalo, že význam má nejen absolutní hladina lipidů, ale i jejich kvalitativní změny. Stále přísnější názor se promítá do opakovaně se měnících cílových hodnot léčby, o kterých by měl být pacient vždy poučen.
Familiární hypercholesterolemie
Z patofyziologického a didaktického hlediska lze metabolismus lipidů rozdělit na tzv. exogenní a endogenní metabolickou cestu, tedy tuky přijímané dietou a tuky tvořené v těle.
U některých onemocnění může docházet ke zvýšení endogenní tvorby cholesterolu doprovázené sníženou střevní absorpcí cholesterolu. Celková cholesterolemie bývá přitom normální. To je typické pro tzv. metabolický syndrom a diabetes 2. typu. Tito pacienti pak omezeně reagují na dietní léčbu a je třeba spíše užívat hypolipidemika, zejména statiny.
Zvýšení tuků v krvi se může týkat cholesterolu, triglyceridů nebo obojího.
Familiární hypercholesterolemie má příčinu v genetickém defektu syntézy LDL-receptorů. Nemetabolizuje se dietně přijatý cholesterol, ale zároveň je zvýšena syntéza cholesterolu.
Léčba dyslipidemie
V léčbě dyslipidemií se využívají i režimová opatření, zvýšení fyzické aktivity a dnes zejména farmakoterapie (nasazení léků). Jedním z nejdůležitějších léčebných opatření u všech pacientů je však dieta. Dyslipidemii u pacientů s metabolickým syndromem lze úspěšně ovlivnit i následujícími postupy:
- Redukce hmotnosti včetně užití přípravků na léčbu obezity vede k významnému zlepšení lipidových parametrů. Je třeba zdůraznit, že podstatné zlepšení lze dosáhnout již 5% poklesem hmotnosti.
- Fyzická aktivita vede k vzestupu HDL-cholesterolu. Vhodné je pravidelné cvičení.
- Určitý pozitivní vliv na vzestup HDL-cholesterolu mohou mít i malé denní dávky alkoholu.
