4 min. čtení
Lidský organismus cholesterol částečně vytváří (syntetizuje) sám, částečně jej přijímá v potravě. Cholesterol se nachází v potravinách živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, mléko a mléčné výrobky.
Dušek L., Dvořák V., Jarkovský J., Jírová J., Kacerovský M., Komenda M., Pařízek A., Pohlová R., Ľubušký M.. Reprodukční zdraví: Rodičky a screeningová vyšetření v těhotenství. Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 2026-09-05]. Dostupné z: https://beta-nzip.uzis.cz//data-hub/datove-sady/13. ISSN 2695-0340
Primárním cílem této datové sady je hodnocení prenatální péče u těhotných. Jde o tematicky zaměřenou datovou sadu, umožňující zejména hodnocení využívání prenatální péče v těhotenství. Obsahuje reálná plně anonymizovaná individuální data o porodech v České republice. Sady mají za cíl postihnout úzce vymezenou tematickou oblast a umožnit uživatelům vlastní analytické zpracování. Tyto tematické datové sady jsou zcela samostatné, navzájem nepropojitelné.
Tato datová sada obsahuje zastaralá data a již není aktualizována, byla nahrazena novou souhrnnou datovou sadou Rodičky v Česku. V rámci zveřejňování dat z Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ) byla připravena datová sada, která přináší informace o matce, základní informace o její anamnéze, způsobu a průběhu porodu ve formě plně anonymizovaných primárních dat. Datová sada vzniká v souladu s národní metodikou tvorby otevřených dat a je dostupná v národním katalogu. Jeden řádek souboru obsahuje informaci o jedné rodičce a provedených screeningových vyšetřeních v těhotenství včetně stratifikace dle základních charakteristik. Jedná se o údaje, vykazované na Zprávě o rodičce do Národního registru reprodukčního zdraví, modul Rodičky. Obsah tohoto hlášení je vymezen Datovým rozhraním NRRZ, blíže viz dokumentace Národního registru reprodukčního zdraví na https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--narodni- zdravotni-registry--narodni-registr-reprodukcniho-zdravi--modul-rodicek.
Datová sada zahrnuje přehled dostupných vyšetření v těhotenství, týden začátku prenatální péče a počet kontrol. Sada umožňuje sumarizovat podle roku události a věku rodičky v dlouhé časové řadě 2000–2022.
Do Národního registru reprodukčního zdraví, modulu Rodičky hlásí povinně všichni poskytovatelé, u nichž probíhá porod, popřípadě provedou poporodní ošetření rodičky, či lůžková zdravotnická zařízení, kde byla žena po porodu hospitalizována. V případě porodu mimo zdravotnické zařízení má oznamovací povinnost zdravotnický pracovník, který byl při porodu nebo provedl první poporodní ošetření rodičky. Právě tyto případy však zpravidla v evidenci NRRZ chybí. Z důvodu ochrany osobních údajů fyzických osob a zamezení identifikace právnických osob je limitována úroveň detailu popisných charakteristik (věk na 5leté věkové kategorie). Jednotlivé řádky souboru jsou plně anonymizovány a nejsou žádným způsobem propojitelné, sada je využitelná pouze pro stratifikované sumarizace vykázaných porodů.
Typickým příkladem využití dat je sumarizace počtu rodiček podle dostupných kategorií a jejich další rozbor za použití dostupných stratifikačních kritérií, např.: Hodnocení počtu prenatálních kontrol ročně a sledování datového trendu. Stratifikace počtu vyšetření podle věku matky. Příklad konkrétního výstupu: uživatel hodnotí v časové řadě 2000–2022 průměrný počet kontrol v těhotenství podle věku matky a týdne začátku péče.
Datová sada je připravována v souladu se zákonem 372/2011 Sb. (Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování) §73 odst. 8 a zákonem 110/2019 Sb. §16. Pro odstranění rizika identifikace fyzických nebo právnických osob jsou data kompletně anonymizována a neobsahují žádné identifikátory umožňující propojení řádků mezi sebou, jednotlivé řádky souboru jsou tak zcela nezávislé a využitelné pouze pro sumární hodnocení vykázaných zdravotních služeb. Ze stejného důvodu soubor neobsahuje žádné datové údaje, pouze rok události a identifikaci PZS pouze do úrovně typu PZS. Z důvodu zamezení nepřímé identifikace osoby neobsahuje datová sada žádnou informaci o regionu. Tento postup zajišťuje konzistenci celkových sum vykázaných porodů v rámci ČR a zároveň neumožňuje identifikovat rodičky se vzácnými kombinacemi charakteristik.
Zdrojem dat pro datové sady je databáze Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ), která je ve správě ÚZIS ČR dle zákona 372/2011 Sb. (Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování) §77a.
Datová sada obsahuje primární neagregovaná data, použité transformace vybírají z data porodu pouze rok a kategorizují věk rodiček do 5letých věkových kategorií.
| Název | Datový typ | Název sloupce | Popis | Možné hodnoty |
|---|---|---|---|---|
| Rok porodu | float | rok_porodu | Kalendářní rok, ve kterém byl porod. | Více |
| Věk matky | float | vek_matky | Věk matky při porodu. | Více |
| Začátek prenatální péče | float | zacatek_prenatalni_pece | Týden těhotenství, ve kterém žena začala navštěvovat poradnu pro těhotné. | Více |
| Počet prenatálních kontrol | float | pocet_prenatalnich_kontrol | Počet kontrol, které žena v rámci poradny pro těhotné prodělala. | Více |
| Screening UZV 10-13 týden | float | screening_uzv_10_13 | Informace, zda u těhotné byl proveden screening v 10.–13. týdnu těhotenství. | Více |
| Screening UZV 18-22 týden | float | screening_uzv_18_22 | Informace, zda u těhotné byl proveden screening v 18.–22. týdnu těhotenství. | Více |
| Screening UZV 27-32 týden | float | screening_uzv_27_32 | Informace, zda u těhotné byl proveden screening v 27.–32. týdnu těhotenství. | Více |
Možné hodnoty atributu
Obrázek 1: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura cholesterolu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain)
Funkce cholesterolu v lidském těle
Cholesterol se vyskytuje v buněčných membránách a je nezbytný pro jejich správnou propustnost a pružnost. Uplatňuje se také při tvorbě hormonů (např. estrogenu nebo testosteronu), nervů, žlučových kyselin a vitaminu D. Proto je velmi důležité, aby byly všechny tkáně dobře zásobeny cholesterolem.
Příliš vysoká koncentrace cholesterolu v krevním řečišti ovšem může způsobit tvorbu aterosklerotických plátů v cévách, což má za následek ucpávání cév a následné onemocnění srdce a jiné kardiovaskulární choroby. Ukládání plátů vede k onemocnění ateroskleróza, která může vyústit až v infarkt myokardu a cévní mozkovou příhodu.
Cholesterol se transportuje krví pomocí tzv. lipoproteinových částic. Podle jejich hustoty a velikosti je dělíme na:
- chylomikrony,
- lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL),
- lipoproteiny o nízké hustotě (LDL),
- lipoproteiny o střední hustotě (IDL),
- lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL).
Poněkud zjednodušeně lze říct, že LDL částice přepravují cholesterol z jater k různým tkáním a HDL vrací jeho přebytek zpět do jater. Proto se LDL říká „špatný“ cholesterol a HDL „hodný“ cholesterol.
Současné vědecké poznatky ukazují, že cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jen částečně, a to zejména u lidí s genetickými předpoklady ke zvýšené hladině cholesterolu (hypercholesterolemii). Důležitější než obsah cholesterolu je proto celkové množství zkonzumovaných tuků a jejich kvalita – tedy to, jaké mastné kyseliny jsou v těchto tucích obsaženy. Přesto stále platí doporučená hodnota konzumace maximálně 300 mg cholesterolu denně.
Tuky v potravě a cholesterol
Vysoký obsah cholesterolu v krvi je považován za rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, a protože existuje závislost mezi složením tuků, které přijímáme a množstvím cholesterolu v krvi, je potřeba vybírat vhodné složení tuků. Je prokázané, že nasycené mastné kyseliny zvyšují celkové množství cholesterolu, tedy zvyšují cholesterol ve všech typech lipoproteinových částic.
Co se děje s cholesterolem v organismu?
LDL částice bývají označovány „zlý“ cholesterol, protože v porovnání s ostatními lipoproteiny zůstávají v krevním oběhu nejdelší dobu a jsou proto nejnáchylnější k modifikaci. Působením volných kyslíkových radikálů jsou mastné kyseliny obsažené v LDL částici poškozovány, což vede ke strukturním změnám. Takto modifikované částice nejsou rozpoznány svými obvyklými receptory v játrech a periferních tkáních, a jsou proto pohlcovány makrofágy, až z nich vzniknou tzv. pěnové buňky. Ty jsou základem pro vznik aterosklerotického plátu, který vede k ateroskleróze.
Hodný cholesterol je transportován pomocí HDL částice. Tato částice vzniká v játrech a eneterocytech, dostává se do krevního oběhu, kde se přichytává k pěnovým buňkám, buňkám periferních tkání a „odsává“ z nich cholesterol. Ten se poté zanoří do jádra HDL částice. Ta pak přechází zpět do jater, kde předá cholesterol. Touto cestou se periferní tkáně, popřípadě pěnové buňky zbavují přebytečného cholesterolu.
Játra jsou jediným místem, kde se organismus zbavuje cholesterolu. Lidský organismus neumí využít cholesterol jako zdroj energie, umí jej pouze přeměnit na žlučové kyseliny či steroidní hormony. Žlučové kyseliny vznikají v játrech z cholesterolu, jsou transportovány do žluče a žlučí se dostávají do tenkého střeva, kde se podílejí na trávení tuků. Většina žlučových kyselin je zpětně vstřebána do krve, a tou se dostává zpět do jater. Malá část žlučových kyselin opouští organismus společně se stolicí. Tím se s odstraní přebytečný cholesterol z organismu, protože játra musí vytvářet nové žlučové kyseliny z cholesterolu [1].
Bližší informace o působení cholesterolu najdete v následujících článcích:
- Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy
- Dieta u dyslipidemií – úvod
- Principy diet u dyslipidemií
- Dieta u vysokého krevního tlaku (hypertenze)
- Dieta v prevenci a léčbě akutních cévních příhod
Související odkazy
- Medical Tribune, 1. 6. 2009: Žlučové kyseliny ve zdraví a nemoci (odkaz vede na web tribune.cz)
