4 min. čtení
Lidský organismus cholesterol částečně vytváří (syntetizuje) sám, částečně jej přijímá v potravě. Cholesterol se nachází v potravinách živočišného původu, jako je maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, mléko a mléčné výrobky.
| Název | Datový typ | Název sloupce | Popis |
|---|---|---|---|
| ID | text | id | Unikátní identifikátor |
| Datum | date | datum | Datum, ve kterém byla očkování v daném kraji provedena. |
| Vakcína | string | vakcina | Název očkovací látky. |
| Vakcína kód | string | vakcina_kod | Kód očkovací látky podle klasifikace ÚZIS ČR. |
| Pořadí dávky | integer | poradi_davky | Pořadí dávky (první, druhá, posilující) danou očkovací látkou. |
| Věková skupina | string | vekova_skupina | Rozdělení očkovaných osob podle věku do skupin: 0-17, 18-24, 25-29, 30-34, 35-39, 40-44, 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, 75-79, 80+, nezařazeno - pokud nelze určit věkovou skupinu. |
| Pohlaví | text | pohlavi | V případě neuvedení pohlaví u vykázaného očkování se jedná o cizince, u kterého není možné prostřednictvím centrálních registrů pohlaví identifikovat. |
| Počet dávek | integer | pocet_davek | Počet vykázaných dávek očkování. |
Obrázek 1: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura cholesterolu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain)
Funkce cholesterolu v lidském těle
Cholesterol se vyskytuje v buněčných membránách a je nezbytný pro jejich správnou propustnost a pružnost. Uplatňuje se také při tvorbě hormonů (např. estrogenu nebo testosteronu), nervů, žlučových kyselin a vitaminu D. Proto je velmi důležité, aby byly všechny tkáně dobře zásobeny cholesterolem.
Příliš vysoká koncentrace cholesterolu v krevním řečišti ovšem může způsobit tvorbu aterosklerotických plátů v cévách, což má za následek ucpávání cév a následné onemocnění srdce a jiné kardiovaskulární choroby. Ukládání plátů vede k onemocnění ateroskleróza, která může vyústit až v infarkt myokardu a cévní mozkovou příhodu.
Cholesterol se transportuje krví pomocí tzv. lipoproteinových částic. Podle jejich hustoty a velikosti je dělíme na:
- chylomikrony,
- lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL),
- lipoproteiny o nízké hustotě (LDL),
- lipoproteiny o střední hustotě (IDL),
- lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL).
Poněkud zjednodušeně lze říct, že LDL částice přepravují cholesterol z jater k různým tkáním a HDL vrací jeho přebytek zpět do jater. Proto se LDL říká „špatný“ cholesterol a HDL „hodný“ cholesterol.
Současné vědecké poznatky ukazují, že cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jen částečně, a to zejména u lidí s genetickými předpoklady ke zvýšené hladině cholesterolu (hypercholesterolemii). Důležitější než obsah cholesterolu je proto celkové množství zkonzumovaných tuků a jejich kvalita – tedy to, jaké mastné kyseliny jsou v těchto tucích obsaženy. Přesto stále platí doporučená hodnota konzumace maximálně 300 mg cholesterolu denně.
Tuky v potravě a cholesterol
Vysoký obsah cholesterolu v krvi je považován za rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, a protože existuje závislost mezi složením tuků, které přijímáme a množstvím cholesterolu v krvi, je potřeba vybírat vhodné složení tuků. Je prokázané, že nasycené mastné kyseliny zvyšují celkové množství cholesterolu, tedy zvyšují cholesterol ve všech typech lipoproteinových částic.
Co se děje s cholesterolem v organismu?
LDL částice bývají označovány „zlý“ cholesterol, protože v porovnání s ostatními lipoproteiny zůstávají v krevním oběhu nejdelší dobu a jsou proto nejnáchylnější k modifikaci. Působením volných kyslíkových radikálů jsou mastné kyseliny obsažené v LDL částici poškozovány, což vede ke strukturním změnám. Takto modifikované částice nejsou rozpoznány svými obvyklými receptory v játrech a periferních tkáních, a jsou proto pohlcovány makrofágy, až z nich vzniknou tzv. pěnové buňky. Ty jsou základem pro vznik aterosklerotického plátu, který vede k ateroskleróze.
Hodný cholesterol je transportován pomocí HDL částice. Tato částice vzniká v játrech a eneterocytech, dostává se do krevního oběhu, kde se přichytává k pěnovým buňkám, buňkám periferních tkání a „odsává“ z nich cholesterol. Ten se poté zanoří do jádra HDL částice. Ta pak přechází zpět do jater, kde předá cholesterol. Touto cestou se periferní tkáně, popřípadě pěnové buňky zbavují přebytečného cholesterolu.
Játra jsou jediným místem, kde se organismus zbavuje cholesterolu. Lidský organismus neumí využít cholesterol jako zdroj energie, umí jej pouze přeměnit na žlučové kyseliny či steroidní hormony. Žlučové kyseliny vznikají v játrech z cholesterolu, jsou transportovány do žluče a žlučí se dostávají do tenkého střeva, kde se podílejí na trávení tuků. Většina žlučových kyselin je zpětně vstřebána do krve, a tou se dostává zpět do jater. Malá část žlučových kyselin opouští organismus společně se stolicí. Tím se s odstraní přebytečný cholesterol z organismu, protože játra musí vytvářet nové žlučové kyseliny z cholesterolu [1].
Bližší informace o působení cholesterolu najdete v následujících článcích:
- Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy
- Dieta u dyslipidemií – úvod
- Principy diet u dyslipidemií
- Dieta u vysokého krevního tlaku (hypertenze)
- Dieta v prevenci a léčbě akutních cévních příhod
Související odkazy
- Medical Tribune, 1. 6. 2009: Žlučové kyseliny ve zdraví a nemoci (odkaz vede na web tribune.cz)
