Rakovina žaludku: diagnóza

Jak se stanoví diagnóza?

Při gastroskopii je do žaludku zaveden speciální endoskop, tj. ohebná trubice vybavená optikou (miniaturní kamerou). Lékař si tak může detailně prohlédnout sliznici žaludku a odebrat potřebné vzorky tkáně, které pak odešle na vyšetření do laboratoře. Pokud je skutečně diagnostikována rakovina žaludku, lékař se bude snažit najít nejvhodnější léčbu pro konkrétního pacienta. Za tímto účelem je třeba provést další vyšetření, aby se zjistilo, jak daleko se již nádor rozšířil, zda jsou postiženy lymfatické uzliny a zda se již vytvořily metastázy v jiných částech těla. Mezi tato vyšetření se řadí zejména:

• ultrazvuk břicha (zejména jater),
• rentgenový snímek plic,
• výpočetní tomografie hrudníku a břicha,
• laboratorní vyšetření.

V některých případech je nutné provést i laparoskopii, magnetickou rezonanci jater nebo scintigrafii skeletu.

Aby bylo možné optimálně naplánovat léčbu a odhadnout prognózu, lékaři používají mezinárodní klasifikace. V případě karcinomu žaludku se jedná o tzv. grading, Laurenovu klasifikaci a staging (TNM klasifikaci).

Grading

V rámci gradingu je tkáň odebraná při gastroskopii (nebo při operaci) prozkoumána pod mikroskopem. Odborník na histopatologii tímto způsobem může zhodnotit, do jaké míry se nádorové buňky liší od normálních buněk žaludeční sliznice a jak agresivně nádor roste. Rozlišujeme čtyři stupně:

• G1 = nízké riziko. Nádorová tkáň je stále velmi podobná normální žaludeční sliznici (říkáme o ní, že je dobře diferencovaná) a je považována za méně agresivní.
• G2 = středně vysoké riziko. Nádorová tkáň se již liší od normální žaludeční sliznice (je středně diferencovaná).
• G3 = vysoké riziko. Nádorová tkáň se již téměř vůbec nepodobá normální žaludeční sliznici (je špatně diferencovaná). Tyto nádory jsou považovány za agresivní a mají horší prognózu.
• G4 = velmi vysoké riziko.

Laurenova klasifikace

O tom, zda a jak lze provést operaci, rozhoduje také chování zhoubného nádoru, přesněji řečeno jeho růst. Takzvaná Laurenova klasifikace popisuje způsob, jakým karcinom žaludku roste a šíří se.

• Intestinální typ. Dobře ohraničený nádor, jehož tkáň se od normální tkáně žaludku liší jen mírně. Tento typ lze operovat poměrně snadno. V tomto případě je i vysoká pravděpodobnost úplného odstranění nádorové tkáně – ovšem za předpokladu, že nádor je objeven včas.
• Difuzní typ. Nádor se téměř nepodobá normální žaludeční tkáni a prorůstá rozsáhle do žaludeční stěny. Pravděpodobnost úplného chirurgického odstranění takového nádoru je nižší než u intestinálního typu. Aby lékaři nepřehlédli malá nádorová ložiska, při operaci preventivně odstraní větší množství tkáně v okolí nádoru.
• Smíšený typ. Nádor nelze jednoznačně přiřadit ani k jednomu z výše uvedených typů.

Staging

TNM klasifikace lékaři umožňuje posoudit, do jaké míry se již nádor rozšířil, zda jsou postiženy lymfatické uzliny, případně i další orgány. Na základě TNM klasifikace lze i odhadnout prognózu konkrétního pacienta.

• T (lat. tumor) popisuje velikost a rozsah primárního nádoru,
• N (lat. nodulus) vyjadřuje, zda jsou nebo nejsou zasaženy lymfatické uzliny – a pokud ano, kolik jich bylo zasaženo,
• M (lat. metastasis) znamená nepřítomnost nebo přítomnost vzdálených metastáz.

Bližší informace o TNM klasifikaci (obecně) se dočtete v článku Zhoubné nádory: diagnóza a prognóza. Jednotlivá klinická stadia karcinomu žaludku jsou detailněji popsána v článku Rakovina žaludku: co to je?

Na koho se mohu obrátit?

Ke stanovení diagnózy a zahájení léčby je nutná návštěva praktického lékaře, případně specialisty na gastroenterologii.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O karcinomu žaludku – stanovení diagnózy (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Česká onkologická společnost ČLS JEP: endoskopie (odkaz vede na web linkos.cz)