Mpox (opičí neštovice)

Terminologie

Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci listopadu 2022 zveřejnila zprávu [1], v níž konstatuje, že po konzultacích se světovými odborníky začne používat nový preferovaný termín „mpox“ jako synonymum pro opičí neštovice. Mpox se po přechodném období jednoho roku stane preferovaným termínem, který nahradí termín „opičí neštovice“.

Výskyt

Poprvé bylo lidské onemocnění hlášeno v roce 1970 v Demokratické Republice Kongo (DRC) při kampani na eradikaci pravých neštovic. Onemocnění bylo následně hlášeno z několika zemí střední a západní Afriky. DRC je považována za endemickou oblast s výskytem více než 1000 suspektních případů ročně od roku 2005. Lidské případy opičích neštovic mimo území Afriky jsou většinou spojeny s cestováním nebo s importem zvířat, například v Singapuru, Velké Británii a Izraeli.

Příznaky onemocnění

U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější než příznaky pravých neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů, zad a vyčerpáním a dochází ke zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie). Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po nástupu horečky se u pacienta objeví typická vyrážka (neštovice), která často začíná na obličeji a poté se šíří na další části těla. U nedávno zjištěných případů onemocnění mezi muži, kteří mají sex s muži (MSM) byla hlášena převaha lézí v oblasti genitálií. Vyrážka prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis. Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny, kdy se většina lidí uzdraví. Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 %, u osob neočkovaných proti pravým neštovicím může dosahovat až 10 %. Smrtnost je vyšší u dětí a mladých dospělých. Jedinci s oslabenou imunitou jsou zvláště ohroženi závažným až fatálním průběhem onemocnění.

Prevence a léčba

Obecně se jako prevence v oblastech s aktivní cirkulací viru doporučuje omezit kontakt se zvířecími rezervoáry a se všemi předměty, které byly v kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem. Ve zdravotnických zařízeních je prevence založena na izolaci zaměřené na prevenci šíření přímým kontaktem a vzdušnou cestou, kapénkami.

Vakcinace proti pravým neštovicím chrání i před nákazou virem opičích neštovic.

V současnosti by zdravotníci měli v rámci diferenciální diagnostiky zvážit infekci opičími neštovicemi u jedinců s odpovídajícími klinickými příznaky.

Je nutné informovat odbornou a laickou veřejnost o potenciálním riziku šíření opičích neštovic, zejména u osob MSM komunity nebo osob, které mají příležitostný sex nebo více sexuálních partnerů.

Jedinci s odpovídajícími příznaky by měli neprodleně vyhledat odbornou péči.

Suspektní případy opičích neštovic by měly být izolovány a testovány a ihned hlášeny. U pozitivních případů by mělo být zahájeno sledování kontaktů. Pokud jsou v zemi dostupné vakcíny proti pravým neštovicím, mělo by se podle doporučení ECDC po zhodnocení poměru rizika a přínosu zvážit očkování vysoce rizikových blízkých osob. U závažných případů lze zvážit léčbu registrovaným antivirotikem, pokud je lék v zemi dostupný.

Zdravotníkům pečujícím o suspektní nebo laboratorně potvrzený případ je doporučeno implementovat opatření ke kontrole přenosu kapénkami či kontaktem:

• Aplikovat rutinní opatření pro kontrolu infekčních chorob s důrazem na hygienu rukou a zavést opatření ke kontrole přenosu kapénkami či kontaktem pro všechny interakce zahrnující kontakt s pacientem nebo potenciálně kontaminovaným okolím pacienta, tedy používat jednorázové pláště a rukavice, ochranu dýchacích cest kategorie FFP3, ochranu očí – obličejový štít nebo brýle.
• Izolovat pacienta v samostatném pokoji, dodržovat bariérová opatření do zaschnutí lézí.
• Vyhodnotit expozici zdravotnických pracovníků, ověřit status očkování proti pravým neštovicím a zhodnotit přínos/riziko případného provedení profylaktické vakcinace.
• Sledovat osoby, které přišly do kontaktu s pacientem, po dobu 21 dní.

Další důležité informace

Inkubační doba obvykle trvá 6 až 16 dní, ale může být až 21 dní.

Původce: Virus opičích neštovic (MPXV) byl poprvé objeven v roce 1958 u opic. Opičí neštovice (anglicky monkeypox) jsou zoonotické onemocnění vyvolané virem rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae. Do rodu Orthopoxvirus patří také virus varioly, který způsobuje pravé neštovice, virus vakcinie (používaný ve vakcíně proti pravým neštovicím) a virus kravských neštovic.

Zdroj: Přírodní rezervoár viru je nejasný. V cyklu přenosu ve střední a západní Africe se uplatňují veverky (Funisciurus a Heliosciurus), gambijské krysy (Cricetomys sp.), plši (Graphiurus spp.), primáti a lidé. Do Severní Ameriky byla infekce zavlečena v roce 2003 dovozem exotických zvířat ze Západní Afriky do tzv. „pet shopů“, kde došlo k nákaze psounů, kteří se chovají jako domácí „mazlíčci“ a později došlo k přenosu infekce na děti a chovatele (cca 50 případů).

Přenos: K přenosu viru na člověka dochází při kontaktu s infikovaným zvířetem, člověkem nebo kontaminovaným materiálem. Virus se do těla dostává dýchacími cestami nebo sliznicemi, a také při poranění kůže (stačí i drobné oděrky). K přenosu ze zvířete na člověka může dojít kousnutím nebo poškrábáním, přípravou masa divokých zvířat, tzv. „bushmeat“, přímým kontaktem se zvířecími tělními tekutinami nebo lézemi nebo nepřímým kontaktem, například prostřednictvím kontaminované podestýlky. Předpokládá se, že k přenosu z člověka na člověka dochází především prostřednictvím respiračních kapének, je nutný dlouhodobý kontakt. Jiné způsoby přenosu z člověka na člověka zahrnují přímý kontakt s tělními tekutinami nebo infekčními lézemi a nepřímý kontakt s materiálem lézí, například prostřednictvím kontaminovaného oblečení nebo prádla.

Vnímavost je všeobecná.

Související odkazy

1. World Health Organization: WHO recommends new name for monkeypox disease (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. Státní zdravotní ústav: Doporučený postup při výskytu případů onemocnění opičími neštovicemi (odkaz vede na web szu.cz)
3. Státní zdravotní ústav: Případy opičích neštovic hlášené ve Spojeném království (UK) a Portugalsku (odkaz vede na web szu.cz)
4. European Centre for Disease Prevention and Control: Factsheet for health professionals on monkeypox (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Centers for Disease Control and Prevention: Mpox (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. European Centre for Disease Prevention and Control: Monkeypox cases reported in UK and Portugal, 19 May 2022 (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. European Centre for Disease Prevention and Control: Rapid risk assessment: Monkeypox cases in the UK imported by travellers returning from Nigeria, 2018 (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)