5 min. čtení
Vitamin D v lidském těle
Vitamin D dle konvence řadíme společně s vitamíny A, E, K mezi vitaminy rozpustné v tucích, ačkoli je považován za hormon. Aktivní vitamin D hraje důležitou úlohu v regulaci hladin vápníku a fosforu ve fyziologickém rozmezí. Tato regulace je umožněna ovlivněním vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva, jejich zpětnou vstřebáváním v ledvinách a stimulací osteoklastů, kdy dochází k uvolňování vápníku a fosforu z kosti do krve. Vitamín D zároveň ovlivňuje růst a diferenciaci buněk, především hematopoetických kmenových buněk (HSC) a buněk imunitního systému.
V čem je vitamin D obsažen?
V běžné stravě se v našich zeměpisných šířkách vitamin D téměř nevyskytuje. Dobrým zdrojem jsou tučné ryby (např. sleď, makrela, losos). Mezi další zdroje vitaminu D patří olej z tresčích jater (rybí tuk), vaječný žloutek, jedlé houby nalezené v přírodě (nikoli však houby z pěstíren) a potraviny cíleně obohacené vitaminem D, jako jsou některé margaríny. V potravinách rostlinného původu se vitamin D vyskytuje jen ve velmi malém množství.
Lidské tělo je samo schopné vytvářet si vitamin D pokožkou, která je vystavena přiměřenému množství slunečního záření (konkrétně UVB záření). Proto není bezpodmínečně nutné přijímat vitamin D pouze ve stravě. Protože se v naší zeměpisné šířce vitamin D vyskytuje v běžně konzumovaných potravinách jen v nepatrném množství, je vhodné, především v zimních měsících, kdy je slunečního svitu málo, přijímat vitamin D ve formě doplňků stravy. Užívání jakéhokoli doplňku stravy je však vždy vhodné předem konzultovat s lékařem.
Kolik vitaminu D potřebujeme?
Denní potřeba vitaminu D není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem v době, kdy si tělo nemůže vitamin D vyrábět samo (např. v zimních měsících, při nemožnosti pobytu na slunci ve zbývajících ročních obdobích apod.) je 20 µg vitaminu D denně pro téměř všechny skupiny populace: děti od jednoho roku, dospívající od 15 let, všechny dospělé (muže i ženy), těhotné a kojící ženy. Jedinou výjimkou jsou kojenci (tzn. děti ve věku 0–12 měsíců), pro které tento odhad činí 10 µg vitaminu D denně. Vzhledem k tomu, že kojenci obvykle nejsou vystavováni slunečnímu záření, doporučuje se trvale podávat vitamin D ve formě doplňku stravy.
Kdy má smysl užívat doplňky stravy s obsahem vitaminu D?
Podle výživových doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) by lidé, kteří tráví málo času venku, ale také senioři a lidé s tmavou pletí měli přijímat vitamin D ve formě doplňku stravy. Veškeré doplňky stravy je však vhodné užívat po konzultaci s lékařem. Před podáváním doplňku stravy s obsahem vitaminu D se kromě toho doporučuje zkontrolovat hladinu tohoto vitaminu v krvi.
Další informace k doporučeným denním dávkám vitaminů se dočtete na stránce Vitaminy – pokrytí denní potřeby.
Nedostatek/nadbytek vitaminu D
Nadbytek vitaminu D je vzácný. Masivní akutní předávkování i dlouhodobě nadměrný příjem vitaminu D jsou však nebezpečné, neboť vedou ke zvýšenému ukládání vápníku v organismu. Zvýšení hladiny vápníku v krvi může vést k nevolnosti, kalcifikaci měkkých tkání, ke zvýšenému vylučování vápníku moči a tvorbě ledvinových kamenů a v krajním případě i k selhání ledvin.
Nedostatek vitaminu D má negativní vliv na hladinu vápníku a fosforu v organismu, a tím i na metabolismus kostí. Nedostatek vitaminu D v těle může mít různé příčiny. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří se jen zřídkakdy zdržují během dne venku – třeba starší lidé nebo kojenci. U malých dětí může nedostatečný přísun vitamínu D vést k rozvoji křivice. V takových případech nejsou kosti správně mineralizovány, jsou měkké a deformované; typickými nálezy jsou tzv. rachitický růženec (tzn. charakteristicky zdeformovaný hrudník), nohy do O či opožděný uzávěr fontanely. U dospělých vede závažný dlouhodobý nedostatek vitaminu D k tzv. osteomalacii, která se vyznačuje remodelačními procesy a demineralizací plně vyvinutých kostí (dochází k uvolňování vápníku a fosforu z kostí). U starších lidí může nedostatek vitaminu D (kromě jiných faktorů) souviset s osteoporózou a může rovněž urychlovat její rozvoj. Dalšími příznaky nedostatku vitaminu D jsou snížená svalová síla a zvýšená náchylnost k infekcím.
Související odkazy
- Olga Nedopílková: Fotoprotekce. Praktické lékárenství 2019, 15(2):103–105. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 900 kB)
- Evropský kodex proti rakovině: Jsou někteří lidé sluncem ohroženi více? Záleží na tom, jaký typ kůže nebo barvu vlasů či očí mám? (odkaz vede na web cancer-code-europe.iarc.fr)
- Pavel Hlúbik: Vitaminy – důležitý faktor ovlivňující zdraví. 1 část – metabolismus liposolubilních vitaminů. Interní medicína pro praxi 2011, 3(11): 503–505. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)
